Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Co je české, to je hezké

7. 1. 2018

Když chceme jíst zdravě, často utrácíme za exotické dobroty. Přitom se stačí rozhlédnout po tradičních českých potravinách a nakoupit hezky „doma“. Potěšíme tím rozpočet, chuťové buňky i metabolismus, který je vždycky nejlépe nastavený na lokální potraviny.

Když se řekne „česká kuchyně“, většina z nás si vybaví omáčky, knedlíky nebo babiččiny poctivé buchty. Na první pohled tu není jediná spojitost se zdravým životním stylem ani hubnutím. Jenže opak je pravdou. Česká kuchyně není jen řízková, omáčková a knedlíková.

Spolu s rozmachem farmářských trhů, bedýnek a také blížícím se jarem máte jedinečnou příležitost své mylné přesvědčení změnit. Takže, ať už právě přemýšlíte o lehčím jarním detoxu, nebo vymýšlíte kompletní redukční jídelníček, pojďte se stát stoupenci českých lokálních potravin! Prospějete si tím v každém ohledu.

Lokální jistota

Kterými potravinami můžete začít? Těmi úplně nejzákladnějšími! Minimálně do 70. let bylo Československo zemědělskou velmocí. Byli jsme stát se zemědělskou tradicí, což mělo mimo jiné přímý vliv na to, co se u nás jedlo – jáhly, pohanka, brambory, ovesné vločky, žitná mouka. Všechno to jsou potraviny, které dnes stojí vysoko na žebříčku zdravých a žádaných. Dlouho pro nás byly samozřejmé, teď je ideální čas se k nim vrátit. Už proto, že lokální produkty pocházejí od skutečně lokálních pěstitelů, takže máte kromě jiného větší jistotu, že budou čerstvé, kvalitní a z pole či zahrady na váš stůl urazí jen nezbytně dlouhou cestu.

Každá lokální potravina má svůj příběh, za kterým si vy jako spotřebitelé můžete dojet. Udělat si výlet, protáhnout tělo a zajet na tu nejbližší farmu, za nejbližším pěstitelem. A každá záminka, která vás přiměje vypravit se z kanceláře nebo se zvednout z tepla gauče, se nejen v rámci zdravého životného stylu počítá. Ceny jsou navíc stále příznivější a vaše české „experimentování“ vás tak nemusí stát tolik.

Nejlepší pro zažívání

Že si na české potraviny zvykáte, ale nedáte dopustit na exotickou zeleninu a ovoce? Jablka nebo hrušky jsou pro vás příliš obyčejné? Nebo se nechcete špinit červenou řepou? To je velká chyba! Například jablka v sobě mají hodně pektinu, tedy vlákniny, která pomáhá s trávením a umí dobře zasytit, protože váže vodu. S vlákninou jsou na tom podobně hrušky, švestky a jiné ovoce, které máme na každém rohu, a možná i vinou toho je pokládáme za příliš obyčejné. Jakkoliv se ale v jídelníčku cení pestrost, u dováženého ovoce a zeleniny to nemusí vždycky platit. Domácí, české ovoce a zelenina (a české potraviny jako takové), totiž budou vždycky to nejlepší pro české zažívání.

Naše tělo je na zpracování lokálních surovin nejlépe vybavené, naše orgány se jim uzpůsobovaly po celá staletí. A takový ananas? Je sladký a skvělý a také zdravý, ale najdete spoustu lidí, které po něm brní jazyk nebo pálí žáha, protože jejich zažívání na něj není připravené! Brnění jazyka také možná ukazuje na potravinovou alergii, která může být dána mimo jiné faktem, že exotické ovoce a zeleninu nikdo nesklízí ve fázi zralosti. Cokoliv, co k nám putuje přes půlku zeměkoule, se sklízí zelené, nezralé, aby pak ovoce nebo zelenina docházely cestou, ve speciálním plynném prostředí. Také tu jsou chemická ošetření proti plísním a škůdcům, jimiž mohou být ovoce a zelenina napadené při přepravě.

České superpotraviny

Samostatnou kapitolu tvoří takzvané superpotraviny. Acai berry, goji, chia, mořské řasy, čínské houby – taky vám zní tak cizokrajně a vzdálené? Naštěstí existují jejich české varianty, kterými můžete obohatit jídelníček. Možná vás překvapí, že si je dáváte denně a vůbec nestojí tolik jako exotické suroviny. Jejich konzumace má navíc další výhody.

Látky z různých druhů lokálního ovoce a zeleniny představují koktejl pro zdraví na našem talíři. Každá barva je nositelem něčeho jiného, antioxidační potenciál je pro nás méně známý než vitaminy a minerály. Jahoda má kyselinu ellagovou, rajčata lykopen, mrkev karotenoidy, kapusta indoly, česnek allicin. Těžko najdeme ovoce, které by neobsahovalo něco pro nás užitečného. Navíc přesná definice superpotraviny vůbec neexistuje. Teoreticky jde do této kategorie zařadit potraviny s vysokým obsahem vitaminů, minerálů, antioxidantů, stopových prvků, esenciálních mastných kyselin, vlákniny, bílkovin, koenzymů nebo zdravých tuků a oleje. Díky obsahu těchto látek mají velice pozitivní účinek na lidský organismus, a to jak na fyzickou a psychickou zdatnost, tak i na náš vzhled.

Vstávej, semínko!

Favoritem jsou semínka, třeba lněné nebo konopné. Konopné si zamilují vegani, kterým slouží jako plnohodnotná náhrada živočišných produktů. Je totiž snadno stravitelným zdrojem bílkovin a zásobárnou esenciálních látek. Lněné semínko je na tom podobně a svými vlastnostmi může konkurovat semínkům chia. Obsahuje omega-3 mastné kyseliny, které tělo nedokáže vyrobit. Je tak jejich nejlevnějším zdrojem. Stačí ho jen rozdrtit nebo rozmixovat (aby bylo nejen vlákninou, ale i superpotravinou) a používat do základu populárních raw dortů, k sušenkovému základu běžného dortu, nebo do ranní porce müsli. Navíc upravuje funkci střev, a tak směle nahradí psyllium.

Také slunečnicová semínka jsou silný antioxidant, zvyšují hladinu serotoninu, působí proti migrénám, astmatu a kardiovaskulárním chorobám. Pro lepší stravitelnost je dobré nechat je odležet ve vodě nebo vyklíčit. Kdo chce konzumovat serotonin (látku proti stresu), často sází na nepražené kakao, slunečnice tak pro něj může být zajímavou alternativou.

Ořechy a borůvky

Milovníci nepečených sladkostí, připravených jen do 42 stupňů, se neobejdou bez kešu ořechů. Levnější a dostupnější, navíc lokální variantou, jsou ořechy vlašské. Jejich účinky jsou opravdu rozmanité. Snižují hladinu cholesterolu a riziko infarktu, posilují střeva, pozitivně působí na vlasy, nehty a pokožku. Posilují také sexuální potenci a plodnost, jsou dobré jako prevence chudokrevnosti, proti nervovému vyčerpání, stresu a depresím.

Míra antioxidantů obsažených ve vlašském ořechu je srovnatelná například s borůvkami. Ani na ty není dobré zapomínat. Ve světě získávají na stále větší oblibě a můžete si pro ně v létě pohodlně zajít do lesa. Přitom se jimi dá nahradit klidně všechno exotické ovoce. Je totiž prokázáno, že borůvky chrání tělo před infekcemi, mají blahodárný účinek na naše oči, a také například pomáhají korigovat hladinu cholesterolu a tuku v těle. Koncentrované množství vitaminů a ovocných cukrů ve spojení s minimálním množstvím tuků zkrátka činí borůvky ideálním přírodním letním multivitaminem. Hrst jich můžete přidat i do smoothie, ale skvělé jsou na klasickém koláči, u kterého by vás možná vůbec nenapadlo, že se může stát nosičem superpotraviny. Velmi podobný efekt pro tělo mají i maliny nebo ostružiny, které jsou bohaté na hořčík, draslík, vápník nebo vitamin A.

Rakytník a kapusta

Pokud potřebujete chránit srdce a celkově organismus, je dobré zpestřit jídelníček oranžovým rakytníkem. Můžete si z něj vychutnat sirup, čaj, marmeládu nebo šťávu. V Česku je trendy superpotravinou, velmi dobrou náhražkou za tropické ovoce.

To růžičková kapusta standardně mezi superpotravinami jmenována nebývá, její pozitivní účinky jsou ale také významné. Věděli jste například, že obsahuje větší množství vitaminu C než citron, pomeranč nebo dokonce kiwi? K tomu přidejte významný podíl vitaminu B1, který pomáhá proti stresu, a také kyselinu listovou. Tato zelenina příznivě ovlivňuje i fyzickou kondici. Zkuste ji zpracovat jen krátkou tepelnou úpravou jako přílohu místo brambor nebo rýže.

Z dalších „zelených“ potravin patří do českého jídelníčku pórek, chřest, špenát nebo brokolice. Ta by měla patřit do pravidelného jídelníčku, protože chrání náš organismus proti působení volných radikálů.

Netradičně tradiční

Také kysané zelí si právem zaslouží označení superpotravina. Je bohatým zdrojem vitaminu C, který posiluje imunitní systém. V jeho množství předčí zelí i mnohé exotické ovoce, pro lidské zdraví toho ale skrývá mnohem víc. Ve složení najdeme vitamíny A a B, stejně jako některé minerály. Prochází procesem kvašení – fermentací. Objevují se při něm bakterie (tzv. probiotické kultury), které produkují kyselinu mléčnou. Jejím působením se v zelí zvyšuje obsah vitaminů a minerálů.

Pozoruhodnou potravinou jsou i pšeničné otruby s obsahem kvalitních proteinů, vitaminů a minerálů. Z velké části jsou tvořeny vlákninou, která je nedílnou složkou zdravé stravy. Vysoký obsah vlákniny dává otrubám dřevnatou konzistenci. Nikdy se asi nestanou klíčovou složkou jídelníčku, přesto ho mohou skvěle doplnit. Je vhodné je konzumovat v celozrnných výrobcích, jsou prospěšnější vykynuté (v pečivu), vařené nebo naklíčené. Více než u jiných potravin je ale třeba ohlídat jejich původ, protože mohou být kontaminovány pesticidy nebo těžkými kovy.

Autor: roš vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS