Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Jana Černá: Když se zdravé jídlo stane uměním

1. 5. 2015

Podařilo se jí jedinečným způsobem spojit výživové poradenství a kulinářské umění. Jana Černá svoji profesi pojmenovala nutriční gastronomie a trochu jiným způsobem lidem ukazuje, jak jíst zdravě, dobře a kvalitně.

Věnujete se nutriční gastronomii, co se vlastně za tímto pojmem skrývá?

Upřímně řečeno, ještě pořád jsem se na tuhle otázku nenaučila pořádně odpovědět, byť patří vlastně k nejčastějším. Na jednu stranu se totiž nechci brát moc vážně, k čemuž pojmenovávání profesí malinko svádí, na druhou stranu bych si asi měla umět zachovat tvář a to s vymyšlenou profesí nejde moc dohromady. Takže si z toho celého dělám tak trošku legraci. Nutriční gastronomie je tedy můj výmysl, který ale dokonale vystihuje podstatu mojí práce. Propojuje mé dvě vášně – výživové poradenství a kulinářské umění.

Co děláte jinak než ostatní výživoví poradci?

Možná jsem to trošku nakousla už v předešlé odpovědi. Věnuji se výživovému poradenství s přesahem. Neradím lidem jen se stravou, pitným režimem a vhodnou pohybovou aktivitou či relaxem. Snažím se učit je principům zdravého stravování, naslouchat jejich individuálním potřebám a usnadňovat jim přechod k jejich vysněnému a udržitelnému zdravému životnímu stylu i skrze kurzy vaření. Ty jsou koncipovány tak, aby měly vzdělávací charakter, ale zároveň byly zábavné, otevíraly účastníkům nové obzory, učily je inspiraci, rozvíjely jejich vlastní fantazii a k tomu byly jednoduché a rychle začlenitelné do všedního života. A snad se mi to daří…

Jaká byla cesta k vaší práci?

V podstatě úplně obyčejná a kouzelná zároveň. Myslím, že při hledání našeho „dream jobu“ je úplně nejdůležitější ze všeho vědět, co chceme dělat. Co očekáváme od našeho života i od sebe. Přestat se vymlouvat, zbavit se strachu, dodat si odvahy a sami si to všechno hezky zařídit. Měla jsem to štěstí, že jsem na to přišla relativně brzy. A byť se to nezdá, došla jsem k přesvědčení, že to, co teď dělám, nejenže není náhoda, ale vždycky jsem k tomu tak nějak směřovala. Od skleníkového dítěte – alergického, astmatického, atopického ekzematika – přes studium kunsthistorie jsem se dostala ke své současné profesi, kombinující nutriční problematiku s uměním gastronomie.

Jaké jsou podle vás největší prohřešky při stravování, kterých se lidé dopouštějí?

Snažím se vyhýbat zobecňování, protože každý člověk je jedinečný. Každý jsme originál, tudíž se každý dopouštíme různých rozhodnutí. Problém je podle mě komplexnější. Nevnímáme investici do kvalitní stravy a prevenci jako prioritu. Ještě pořád jsme zvyklí utrácet především za věci a ne za sebe. Zároveň jsem ale velká optimistka. A samozřejmě si všímám, že třeba zájem o kvalitní gastronomii stále roste. To mě pochopitelně těší.

Z jídla se stává trochu věda. Na internetu čteme spoustu různých doporučení – a ne vždy jsou správná. Jak se v té přemíře informací vyznat?

Přesně jste to vystihla! Všichni se nám snaží namluvit, že stravovat se a být zdravý je věda. Čteme to v novinách, na internetu, říkají nám to v televizi i v rádiu a my si myslíme, že to tak opravdu je. V prvé řadě to chce selský rozum, zachovat si chladnou hlavu a hned nepanikařit. Je potřeba si uvědomit, že nemusíme mít všichni před jménem MUDr. nebo Ing., abychom věděli, co je pro nás dobré a co ne. Svým klientům proto často na první schůzce říkám: Když nebudete rozumět složení na výrobku, který si chcete koupit, tak ho nekupujte.

Když se rozhodnu právě teď změnit svůj životní styl a stravovací návyky, jak mám začít?

Už samo rozhodnutí považuji za krok správným směrem. Pak už jen záleží na tom, umět si vybrat takovou cestu, která vás bude bavit. Možná to zní jako klišé, ale všichni to známe. Když děláme něco, co nás nebaví, čas se vleče a naše motivace s každou vteřinou uvadá. Když nás něco těší, čas jakoby pominul a my to děláme s radostí, a co víc, postupem času úplně přirozeně. Pokud nevíte, jak na to, nechte si poradit. Nedovolte si na sebe ale uplést bič ani nedržte nesmyslné diety. Zdravý životní styl musí být udržitelný, nenáročný, pohodový a musí se žít s chutí. Jedině takový bude zárukou vašeho zdravého, šťastného a spokojeného života.

Hodně se mluví a píše o jídle a zdraví. Co ale jídlo a naše psychická pohoda? Můžu se změnou jídelníčku začít cítit dobře?

To víte, že ano! A to je právě ono, zase trochu navážu na svoji předchozí odpověď. Možná bych měla upřesnit, že se nezabývám „hubnutím do plavek“. Pro mě je prioritou pomoci všem, kterým na sobě dlouhodobě záleží. Nejsem dietoložka, věřím v prevenci a zdraví klienta je u mě na prvním místě. A jak se říká, ve zdravém těle, zdravý duch.

Jak se dá jídlo přizpůsobit ročnímu období?

Velmi jednoduše. Snažte se do svých jídelníčků začlenit co nejvíce sezonních surovin. Naše stravování bychom zcela jistě měli ročním obdobím přizpůsobovat. Je totiž přirozeně nejčerstvější, je nabité enzymy, vitaminy a ostatními zdraví prospěšnými látkami. Upřednostňuji a podporuji lokální produkci, exotické ovoce a suroviny jsou pro mě takovou třešničkou na dortu.

A co tedy zařadit do jarního jídelníčku?

Pro jarní období jsou typické různé výhonky a zeleň, předají vám totiž spoustu ze své energie. Už jako malá jsem s maminkou pěstovala na okně výhonky z odkrojků kořenové zeleniny a sypala si jimi chleba s lučinou nebo jsme je přidávaly na závěr do polévek, tak aby neprošly varem a byly pořád čerstvé. Až budete loupat petržel nebo mrkev či řepu, vzpomeňte si na mě a schovejte si jejich odkrojený vršek, dejte ho na misku s vodou a za pár dní vám vyroste na místě dávno utržených listů nová čerstvá zeleň.

Mimo jiné pořádáte výlety do vietnamské tržnice Sapa v Praze. Jak vás to vlastně napadlo?

Miluju kuchyni jihovýchodní Asie. Jejím chutím, vůním, lehkosti a svěžesti jsem doslova propadla. Myslím, že je plným právem považována za jednu z nejzdravějších na světě. Sapa je mojí srdeční záležitostí, mám to tam moc ráda. Je to únik z reality, pro mě velký relax od toho všeho českého shonu. Mám díky ní možnost sebrat se a během hodiny se ocitnout blíže krajinám, kde jinak plyne čas. Moc ráda cestuju do zemí „třetího světa“, mám v nich ryzí pocit nefalšovaného a opravdového bytí. Jak mě napadlo začít Sapou provádět, vlastně ani nevím. Asi se to stalo díky shodě mnoha okolností. Zajímám se o fytoterapii a hlavně o asijské bylinky a koření. V Sapě je seženete vždy čerstvé a za pár korun. Vyznám se v ní a vím, kam pro co vyrazit, kde co ochutnat. Také mám z dětství přítelkyni Vietnamku, jejíž rodiče jsou jedni ze zakladatelů společnosti, která Sapu vlastní. Takže možná díky tomu všemu dohromady.

Prozradíte nám závěrem, jaké je vaše nejoblíbenější jídlo?

Moc ráda, jen bude těžké vybrat jedno. Zbožňuju vietnamské nesmažené „letní“ závitky, thajské tom yum, phat thai, indické murgh korma nebo ostré biryani, japonské sushi a nudle udon se zeleninou… Až jsem z toho dostala hlad! Tak co třeba ty nudle? Jsou vhodné i pro celiaky, protože nemusí obsahovat mouku a dají se udělat jen z tapioky. Použité tamari je pak sójová omáčka také bez lepku. V Sapě je seženete i hotové (jen případně sledujte složení), stačí je pak přidat na pánev k omáčce se zeleninou a máte velmi rychlý zdravý oběd.  

Autor: Jana Poncarová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS