Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Na obranu biopotravin

1. 12. 2014

V poslední době se v médiích objevilo množství zpráv, které kritizují kvalitu biopotravin. Ty se údajně ničím podstatným neliší od potravin konvenčně vyráběných. Bio je tak rázem v podezření, že slibuje něco, co nemůže splnit. Nic ale není vzdálenější pravdě.

Biopotraviny jsou podle novinových zpráv jen uměle nafouknutá bublina a produkt šikovného marketingu, který má jediný cíl – vytahat nesmyslně z kapes důvěřivých zákazníků co nejvíce peněz. Čtenář, který nezná bioproblematiku do detailů, tak snadno získá pocit, že produkty ekologického zemědělství mu nemohou přinést žádnou přidanou hodnotu a užitek, protože obsahují stejné množství škodlivých látek (například pesticidů) jako výrobky, které se chemickým ošetřením netají. Ve výzkumech, které se prezentují v médiích, se dále jako fakt uvádí, že biopotraviny obecně chutnají stejně, nebo dokonce hůř než konvenčně vyrobené potraviny, a nemají se lišit ani ve výživové hodnotě – v obsahu vitaminů, minerálů a dalších nutričně důležitých látek.

Ze všech publikovaných informací vyplývá, že je úplně jedno, jakým způsobem se potraviny vypěstují či uchovají, protože na jejich výsledné kvalitě se to nijak neprojeví. A to je velmi nebezpečný a nepravdivý závěr, který poškozuje nejen jednotlivé producenty biopotravin, ale především samotnou myšlenku zdravého a „čistého“ jídla. Důvěra v biopotraviny je teď ještě nižší, než byla před pár lety. A zájem lidí se i pod vlivem negativních novinových zpráv posouvá trochu jiným směrem. Hitem jsou farmářské trhy nebo obchody se sortimentem lokálních potravin, které ovšem nejsou vždy bio, ale vznikly s pomocí chemie. A to není nic, co by mělo zákazníka těšit.

Bio je lepší

Můžeme diskutovat, zda opravdu musí být mnoho biopotravin tak drahých a do jaké míry výrobci a prodejci kalkulují s tím, že zákazník si jednoduše předražený výrobek koupí ve víře, že si pořizuje něco mimořádně kvalitního, co za tu cenu stojí. Otázkou je také to, zda je nutné dovážet některé druhy zeleniny i jiné bioprodukty ze vzdálené ciziny, protože se tím trochu popírají samotné principy biopotravin, kterými jsou kromě jiného ekologičnost, trvale udržitelný rozvoj a podpora místních pěstitelů a chovatelů. Přivézt ze Španělska biorajčata bez chuti je stejně neekologické, jako na běžném českém poli chemicky ošetřovat rostliny pesticidy či herbicidy. Je také samozřejmě nutné nastavit systém tak, aby se omezily případy, kdy se výrobce snaží pravidla biopotravin obejít. Těch je však jen minimum a není možné tvrdit, že podvodně se chová většina zemědělců z kategorie bio, jen se o tom neví, protože to důkladně skrývají.

Každý, kdo jí biopotraviny pravidelně, může zcela jednoznačně potvrdit, že jejich chuťové vlastnosti jsou mnohem lepší než běžných potravin. Dobře je to vidět na zelenině, vajíčkách či masu. A to, že bio má obecně vyšší podíl zdraví prospěšných látek, zase dokládá nemalé množství výzkumů a studií. Nic není dokonalé, ani produkce biopotravin taková být nemůže. Nelze ale zpochybňovat silný a smysluplný myšlenkový základ, na kterém ekologické zemědělství stojí. Podstatou je vyrábět přirozené, chemicky neošetřené a neupravené potraviny s vyšším podílem ruční práce a s větší dávkou úcty ke krajině, k lidem, ke zvířatům i rostlinám. 

Když normální je alternativní

Pozornost kritiků by se měla zaměřit úplně jiným směrem. Je normální, že konzumujeme potraviny, které už s původním masem, sýrem či marmeládou nemají takřka nic společného? Jak to, že jsme se tolik vzdálili od přirozených plodin a produktů, že je dokonce považujeme za luxus, alternativu, něco, co je neobvyklé, nedostupné či nějakým způsobem podivné? Něco, co si zasluhuje zvláštní pozornost a hodnocení – ať už přehnaně negativní nebo nadměrně pozitivní.

Jak mohla situace dospět do bodu, kdy se za standard považují potraviny s podřadnou kvalitou? Maso a ryby napuštěné vodou. Výrobky označované jako sýry, které ovšem nemají živočišný, ale rostlinný původ. Jogurty, ve kterých jsou namísto skutečného ovoce jen barviva a aromata. Ani tak obyčejné potraviny, jako jsou chléb a pečivo, se nevyhnuly úpravám. Nacházejí se v nich barviva na zlepšení vzhledu, látky, které mají zabránit praskání chlebové kůrky, různé enzymy urychlující přípravu, stabilizátory či emulgátory. Opravdu potřebuje chléb kyselinu askorbovou, aby se zvětšil jeho objem a byl kypřejší? Je nutné, aby se v něm nacházela kyselina citronová, která nahrazuje přirozenou nakyslou chuť chleba?

Ne, opravdu není problém, že se v některých biovýrobcích našel vyšší obsah pesticidů či dusičnanů, než povoluje norma. Nebo že někdy třeba nechutnají tak, jak by měly, protože byly ještě nedozrálé dovezené z velké dálky. Jsou to detaily, které rozhodně netvoří celek. Skutečným problémem je to, co většinově jíme. Biopotraviny jsou jednou z nejúčinnějších a nejinteligentnějších odpovědí na současný zoufalý stav v potravinářství. Začínáme zapomínat, co je dobré a jak chutnají přirozené potraviny. Hlavně děti už mnohdy nepoznají, jak chutná třeba opravdový jogurt. I proto potřebujeme biopotraviny. Aby se uchovalo to, co bylo dříve samozřejmostí. Každý, kdo jednou ochutná třeba vynikající biosýr a pak si vezme běžně prodávaný polský eidam ze supermarketu, musí potvrdit, že biopotraviny jednoduše lepší jsou. 

Autor: Gabriela Bachárová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS