Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Toxiny útočí!

14. 7. 2014

Cítíte se bez energie? Trpíte častými únavami, bolestmi hlavy, kloubů, nevolností či sníženou imunitou, aniž byste byli nemocní? Nedivte se. Vaše tělo má co dělat, aby se vypořádalo se stovkami toxinů, kterým musí denně čelit.

Někteří lidé mylně předpokládají, že určité symptomy jsou naprosto v pořádku a patří k životu. Pravidelná bolest hlavy, únava, vyčerpání, podráždění, ekzémy, alergie, potíže se zažíváním, častá rýma, potažený jazyk či zarudlé oči jsou mezi lidmi běžné a nikdo je příliš neřeší. Ve skutečnosti jsou to ale příznaky toxicity a signály našeho těla, že se něco děje. Málokdo z nás si uvědomuje, že toxické usazeniny velkou měrou přispívají ke vzniku různých nemocí a poruch.

Po desetiletí vědci studují znečištění půdy, vody a vzduchu. Nyní se zaměřují i na průmyslové chemikálie, které se hromadí v tělech nás všech, od prarodičů k ještě nenarozeným dětem. Lidská těla jsou zanesena stovkami jedů a většina z nás ani netuší, jaké důsledky to může mít.

Radikální změna

Toxiny jsou látky, které narušují normální zdravé proudění energie v našem těle. Chovají se jako volné radikály (vysoce aktivní molekuly, ničící naše buněčné struktury). Snižují funkci našeho imunitního systému, což vede k vyšší náchylnosti k infekcím, rakovině a revmatoidní artritidě. Urychlují proces stárnutí a ničí bílkoviny ve tkáních, které tím ztrácejí pružnost.

Lidské tělo si v průběhu tisíců let vyvinulo sofistikovaný mechanismus k odstranění jedů, s kterými se pravidelně setkávalo: toxinů se zbavujeme pomocí dýchání, pocení a vylučování. Během posledních dvou století jsme ale natolik radikálně změnili svoje životní prostřední a životní styl, že naše těla už nedokážou zvládnout takový rozsah toxicity, jemuž jsme denně vystaveni. Tento náš přirozený očistný mechanismus už nestačí všechny toxiny z těla vyloučit. Jak ukázaly rozbory pupečníkové krve novorozenců, dnešní miminka se rodí s průměrně 300 druhy toxinů v těle, které k nim během těhotenství proudí z těla matky. Jediným řešením, jak tento vývoj zvrátit, je pravidelná detoxikace a příklon ke zdravému životnímu stylu.

Jídlo, voda, vzduch

Doslova stovky toxinů a škodlivých chemikálií na nás číhají v jídle, ve vodě, v kosmetice, lécích, vzduchu, oblečení, v našich domovech i na pracovištích. Patří mezi ně látky znečišťující ovzduší, pesticidy, cukr, léky, plastové výrobky a další produkty z ropy, chemická rozpouštědla a v neposlední řadě také stres.

Jídlo, které jíme, a pití, které pijeme, je často chemicky ošetřené pesticidy, navíc plné přidaných chemických látek (éček) a často také ztužených tuků a rafinovaných cukrů. Chemikálie se nacházejí nejen v mnoha potravinách a vodě, ale i v jejich plastových obalech.

Běžná kosmetika a parfémy jsou plné toxinů, které se nám vstřebávají do těla kůží nebo plícemi. Často užívané léky obsahují chemická plniva, těžké kovy a látky, které musí naše tělo pracně odbourávat. K vůbec nejjedovatějším běžným látkám patří čisticí a úklidové prostředky. Do našeho těla se dostávají vdechováním či kontaktem s kůží.

Vysoké toxické zatížení způsobují také stavební materiály, cigaretový kouř nebo nadměrná konzumace alkoholu. Vzduch je často plný automobilových a průmyslových zplodin či toxinů z nevhodného spalování. Stejně tak vyšší míra stresu je pro naše tělo škodlivá a zabraňuje správné detoxikaci.

Zelená hrozba

Jedovaté látky ale nemusejí vznikat jen v chemických laboratořích, také příroda skrývá různá nebezpečí, a to i v našich podmínkách. Přírodní jedy můžeme rozdělit na několik druhů: mikrobní, rostlinné a živočišné. Můžeme je posuzovat podle několika kritérií, třeba podle vzhledu (zda jsou kapalné, tuhé či plynné), podle způsobu projevu, podle toho, za jak dlouho působí a podobně. Různé jedy mají samozřejmě různou míru toxicity. Jejich účinek může navíc zhoršit alergie, tedy nepřiměřená reakce našeho organismu.

Pokud jde o rostlinné jedy, mají trochu nižší účinnost, přesto dokážou vyvolat značné zdravotní problémy, někdy i s trvalými následky. Je chybou si představovat, že nebezpečné rostliny musejí růst kdesi na odlehlých místech – třeba v temných lesích, močálech nebo na vysokých skalách. Skutečností je, že na své oběti čekají na vesnicích i ve velkoměstech, někdy dokonce jako živé ploty či okrasa na koupalištích, sportovištích, ve školách, mateřských školkách, u obytných domů nebo přímo u nás v bytě!

Mnohé mají v oblibě i prosluněné lesní mýtiny a okraje porostů. Navíc často lákají k utržení i svůdnými plody. Mnoho z nich se dá snadno zaměnit s neškodnou flórou. Každým rokem si tak zejména děti spletou v lese borůvky s jedovatými plody vraního oka čtyřlistého. Podobně si mnozí dospělí pletou cibuli jedovatého narcisu s obyčejnou kuchyňskou cibulí. A pak je místo příjemného požitku šokuje dávivé zvracení, průjem, omámení či kolaps.

Vražedkyně s kloboukem

Mnoho jedovatých látek je také v houbách. K naším nejjedovatějším patří muchomůrky – zelená a červená. Právě muchomůrka červená obsahuje hned dva druhy jedů – muskarin a muscimol, ty způsobují poruchy vědomí a navozují halucinace. V muchomůrce zelené se pak nachází množství jedovatých mykotoxinů, včetně amanitinu. Houbaři si ji často pletou se žampionem, proto každoročně dochází k mnoha otravám. První příznaky se objevují už v okamžiku, kdy se jed dostane do organismu. Zasahuje životně důležité orgány, především ledviny a játra. Příznaky v podobě celkové malátnosti, bolestí břicha, průjmů a zvracení se ozývají zhruba po šesti hodinách. Bez lékařské pomoci většina obětí v útrapách do 12 dnů umírá!

Tuto vražedkyni se snaží napodobit i její četní příbuzní – třeba muchomůrka jízlivá. Kromě amanitinu obsahuje také mykotoxin virosin, který způsobuje rozpad krvetvorných orgánů a působí na nervový systém.

Otrava houbami ale nemusí vždycky končit tragicky. Základem laické první pomoci je vyvolat zvracení, zvýšené vyprazdňování střev (pomocí projímadel) a bohatý přísun neslazené minerálky či vody. Nikdy nepoužívejte alkohol ani mléko! Samozřejmě co nejrychleji přivolejte lékařskou pomoc nebo postiženého rychle dopravte do nemocnice. Lékařům také velmi pomůže, když vědí, jaký druh houby oběť snědla.

Pozor na alergie!

Podle Světové zdravotnické organizace způsobí jedovatí živočichové, zejména hadi a štíři, každý rok smrt více než 250 tisíc lidí. Drtivá většina nástrah ale číhá v tropických oblastech, u nás hrozí nebezpečí pouze od zmijí, sršňů, vos a včel. Ti všichni dohromady si vyžádají asi 50 úmrtí ročně.

Zmije obecná je jediným jedovatým hadem u nás. Tento spíše noční tvor útočí pouze tehdy, pokud na něj šlápneme, nebo ho dokonce bereme do ruky! Při podráždění se brání také jinak mírumilovná sršeň. Její bodnutí ale člověk většinou přežije, stejně jako bodnutí vosy. Horší je to u alergiků a malých dětí. Bodnutí více sršní může vést i k zástavě srdce a dýchání, což způsobí smrt.

Mezi blanokřídlý hmyz patří i mravenci. Člověka ohrožují zejména ti bodaví, s účinným žihadlem. Většina z nich nám ale svým jedem, ve kterém převažuje kyselina mravenčí, vyvolá maximálně podráždění či otok. Toxiny, naštěstí jen v nepatrném množství, využívají také žáby – od rosničky po ropuchu. Přidat by se k nim mohl i mlok, ovšem pouze pokud se ho budeme dotýkat holou rukou. 

Autor: Robert Šimek vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS