Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Zázrak jménem voda

5. 5. 2014

Je stará známá pravda, že s vodou si není radno zahrávat. Pokud si od ní udržujeme rozumný odstup, pracuje pro nás. Jakmile se do ní ale příliš „ponoříme“, dá nám pořádně za uši. A platí to jak v různých každodenních situacích, tak v otázce zdraví.

Když se zapomeneme přes den pořádně napít, rozbolí nás hlava a často pociťujeme slabost. V těle vzniká vodní deficit, který se poměrně špatně dohání. Navíc pokud pijeme pouze ve chvíli, kdy cítíme žízeň, je z fyziologického hlediska už pozdě. Žízeň totiž vzniká ve chvíli, kdy se zvýší hustota krve a mozkomíšního moku nad bezpečnou hodnotu. Současně se v mozku a ledvinách rozjíždějí mechanismy, které regulují alespoň ten zbytek vody, který nám v těle zůstal. Jinými slovy s ním začnou šetřit, což je pro organismus zbytečně zatěžující proces.

Stručně by se tento pojem dal vysvětlit jako udržování dostatečného množství tekutin a minerálních látek v organismu. Z toho vyplývá, že tekutiny bychom měli doplňovat průběžně během celého dne, protože tělo vodu ztrácí nejen pocením či vylučováním, ale také například dýcháním nebo při zvýšené fyzické námaze. Jestliže tedy nebudeme pořádně pít, náš organismus se začne odvodňovat a dojde k takzvané dehydrataci. Ta se kromě zmíněných příznaků projevuje také vylučováním příliš koncentrované moči, jejíž obsah dráždí sliznice. Dalším nepříjemným důsledkem proto bývají časté záněty močových nebo žlučových cest. Dlouhodobější dehydratace je navíc jedním z řady důvodů rozvoje civilizačních onemocnění, jako jsou vysoký krevní tlak, zažívací obtíže, únavový syndrom a podobně.  

Není pití jako pití

S vodou a její spotřebou to není tak úplně jednoduché. Jeden typ vody při určitém množství by měli pít kojenci, další bude stačit dospělým, jinak to mají senioři, sportovci či fyzicky pracující lidé. Ale začněme těmi nejmenšími. Kojenecká voda musí splňovat ty nejpřísnější normy. Upravuje se pouze UV paprsky, které neovlivňují její kvalitu.

Pro děti je vhodná pramenitá voda, případně mírně mineralizovaná, z níž čerpají látky důležité pro správnou stavbu kostí, svalů, kyselozásaditou rovnováhu a pro správnou funkci nervového systému. Množství, které by děti měly vypít, se odvíjí podle váhy dítěte.

U dospělých lidí je obecná spotřeba vody kolem dvou až tří litrů za den. Ale pozor, neznamená to, že skutečně musíte vypít takové množství. Jinými slovy, dejte tělu, co potřebuje. Jinou spotřebu vody bude mít člověk, který v práci sedí, jí hodně zeleniny, obilovin a velmi málo solí, a jinou ten, který přes den mlsá, miluje slaná jídla, nebo naopak hodně sportuje. Základ pitného režimu tvoří ideálně pramenitá voda. Tu bychom měli doplňovat minerálními vodami, nejlépe nízce a středně mineralizovanými. Minerální vody díky obsahu sodíku rychle zahánějí pocit žízně.  

Je známo, že s přibývajícím věkem se tento pocit vytrácí, proto by si na pitný režim měli dávat pozor obzvlášť senioři. Spotřeba tekutin by se u nich měla pohybovat kolem dvou litrů denně. Pozor ale na minerálky. Jejich konzumaci je vhodné konzultovat s lékařem vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu. 

Aspoň skleničku

Odlišnou spotřebu tekutin mají sportovci. Jelikož při zvýšené aktivitě tělo vypotí až jeden litr tekutiny za hodinu, je vhodné vypít před tréninkem či jakoukoliv jinou sportovní aktivitou přibližně půl litru vody a další tekutiny doplňovat během zátěže. Také když dosportujete, měli byste během následující hodiny vypít větší množství tekutin. 

Je spousta lidí, kteří si přes den v pracovním zápalu ani nevzpomenou, že by se měli napít. Platí to hlavně v chladnějších měsících, kdy nemíváme nijak velký pocit žízně. Jenže v kancelářích bývá často teplo, takže se tělo brání pocením stejně jako v teplejších částech roku. Mějte proto vždy po ruce sklenici s vodou, kterou doplňte, jakmile ji vypijete. S vodou bývá také problém v exotických krajinách, přesto byste na pitný režim neměli zapomínat ani tam. Obecně se doporučuje pít výhradně vodu ze známého zdroje a úplně nejlepší jsou balené vody, ať už pramenité nebo minerální. Pokud jste někdy cestovali letecky, určitě vám neušlo, jak suchý vzduch je v letadle. Obzvlášť při dlouhodobějších cestách proto nezapomeňte vypít každou hodinu aspoň skleničku vody. Pitný režim by si ale měli hlídat i řidiči. Nedostatek tekutin v těle se projevuje únavou organismu, které se nezbavíte ani litrem kávy, což je dáno tím, že káva dehydratuje a do pitného režimu rozhodně nepatří! Až tedy budete příště brázdit naše silnice a dálnice za volantem, nechte si po ruce láhev pramenité vody a občas z ní upíjejte.

Vodní droga

Není dobré, když pijeme málo, ale zároveň není dobré, když pijeme moc. Možná vás to překvapí, ale nadměrné pití vody může způsobit závažné zdravotní potíže, které v určitých případech dokonce končí smrtí. Pití vody někteří lidé berou jako zásadní. Ženy v něm spatřují ohromný vliv na pleť i celkovou vizáž, muži vodě přisuzují zdravotní účinky, které potřebují pro své sportovní či jakékoliv další výkony. Nedávno se v tisku objevil nový výraz – aquaholik. Pokud vám toto pojmenování připomíná další slova se stejným základem – čokoholik, shopaholik –, jste na správné stopě. Stejně jako čokoholik podlehl čokoládě, shopaholik pravidelně plení svůj účet nákupy, pro aquaholika je drogou voda, a to drogou doslova. Existují totiž i jedinci, kteří jsou na vodě doslova závislí a dokážou ji do sebe nalít klidně i pět litrů. Stejně jako při nedostatku tekutin, ani v tomto případě na sebe odpověď organismu nedá dlouho čekat. Vzniklé převodnění neboli nadměrná hydratace, což je zvýšené množství tekutin v krevním oběhu, může způsobit akutní otravu vodou. S přehnaným pitím tekutin souvisí i další onemocnění takzvaná hyponatrémie. Jedná se o stav, kdy vlivem nízké hladiny sodíku v krvi může dojít k otoku mozku. Zvýšený nitrolební tlak má různé projevy, od problémů s dýcháním, přes bolesti hlavy, žaludeční nevolnost až po svalovou slabost. V závažnějších případech, při zvýšení tlaku na mozkový kmen, kdy dochází k poruše centrální nervové soustavy, takto postižený člověk upadá do kómatu nebo rovnou umírá. 

Jak správně pít

Ráno, hned jak vstanete, byste měli vypít skleničku pramenité vody. Ke snídani si dávejte teplý nápoj, k němu minerálku nebo sklenici džusu. Během dne doplňujte tekutiny pravidelně. Nečekejte, až budete mít žízeň, která označuje počínající dehydrataci. Nejlepší je popíjení po malých doušcích v přibližně půl až hodinových intervalech. Signálem, že byste se měli napít, je sucho v ústech, tmavá moč, nesoustředěnost, nervozita, pocit neklidu. Jak už jsme zmínili, obecná spotřeba tekutin je kolem dvou až tří litrů denně, záleží ovšem na okolnostech, jako jsou fyzická aktivita člověka, zdravotní stav, podnební podmínky. Nezapomeňte hlídat pitný režim dětí. Jinou teplotu by měl mít nápoj v teplém počasí (zhruba 10 až 12 °C), jinou teplotu v chladnějším období (kolem 20 °C). Základ pitného režimu tvoří obyčejná pramenitá voda nebo nízce až středně mineralizovaná voda. Minerálky bychom měli konzumovat zejména při zvýšené fyzické zátěži nebo při nemoci, kdy se hodně potíme.

Magický živel

Voda je součástí čtyř magických živlů. Představuje ženský princip, v němž se odrážejí city a emoce. Už od pradávna ji lidé považují za zdroj života. Je pro ně nositelem léčivé, ale i očistné funkce, a to nejenom těla, ale i duše. Všimněte si, jak se vám uleví, když se po náročném stresujícím dni postavíte pod sprchu a necháte na sebe padat proud vody. A co teprve koupání v přírodě, nejlépe za úsvitu měsíce nebo za ranního rozbřesku, když je voda klidná a všeobjímající.

Z těchto a mnoha dalších aspektů vychází také léčebná funkce vody. Podle tradiční čínské medicíny bychom měli pít vodu teplou, aby ji tělo nemuselo ohřívat. Kdo se někdy zajímal o jógu, nepochybně slyšel o jogínské očistě střev prostřednictvím pití slané vody. U nás známým průkopníkem vodoléčby byl Vincenz Priessnitz. Jeho obdivuhodná léčba vodou byla založena na bedlivém vnímání přírody a tak trochu náhodě, když jednou pozoroval srnku, která si namáčela v lesním prameni nemocnou nohu, a bylo na ní vidět, jak jí chladná voda dělá dobře. Na tomto principu Priessnitz později postavil své lázně. Jeho pacienti si užívali brouzdání ve vodě, sedací koupele, celkové i částečné studené sprchy, popíjení vody ze studených horských pramenů a podobně. Ostatně dodnes si připomínáme osvíceného průkopníka jeho osvědčeným Priessnitzovým zábalem, který patří k oblíbené domácí léčbě angíny, kašle, ale také různých drobných úrazů.

Vodoléčba pomáhá

Co všechno dokáže vodoléčba? Tak především zlepšuje pohybový aparát, kdy odpor vody a střídání teploty prokrvují a uvolňují klouby. Voda rovněž pomáhá rozcvičit ztuhlé šlachy. Dalším důležitým plusem pro vodoléčbu je zlepšení krevního oběhu. Voda dokáže prokrvit všechny části těla, čímž snižuje tlak a ocení to vaše srdíčko. Díky lepšímu prokrvení ztrácíme pocit studených končetin, navíc se tak i díky lepšímu hospodaření organismu s teplem stáváme otužilejšími.

Voda odstraňuje také problémy s dýcháním. Známý je její pozitivní vliv na kůži, kdy zlepšuje její prokrvení a obranyschopnost. Dalším kladem je odstranění potíží s nervovou soustavou, protože voda působí hlavně na neurovegetativní systém, následně dochází k uvolnění křečových stahů a zmírnění bolestí. Vodoléčba rovněž normalizuje funkci žláz s vnitřní sekrecí, zlepšuje prokrvení měkkých tkání a tím i jejich výživu a příznivě ovlivňuje svalový tonus.

Autor: Lucie Pilátová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS