Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Ájurvéda: Respekt k sobě samému

5. 5. 2014

Terapeut a lékař David Frej se s ájurvédou seznámil během praxe v Londýně. Rozhodl se pro ni, protože je to podle něj jeden z nejstarších léčebných systémů, který navíc ve světě uznává i mnoho lékařů. Indickou nauku studoval a zařadil ji do svého systému léčení.

V současné době jsme přímo zaplaveni radami o tom, jak správně žít. Jenže ne každá rada vyhovuje všem a informace, které se na nás „valí“, jsou mnohdy vyloženě protichůdné. Ájurvéda (ze sanskrtu se překládá jako „věda o životě“) je podle Freje rozumný systém, který radí, ale nic nezakazuje. Je to střední cesta, jak se sladit se svým životním stylem. Pokud ji člověk vyzkouší sám na sobě, zjistí, že to funguje. „Je způsob, jakým žijeme, tak, aby nám to prospívalo. Není to věda o žádných jogínských technikách, které jsou vytržené z našeho reálného prostředí, ale klade důraz na praktické provozování v každodenním životě,“ říká.

Jak nespadnout do nemoci

Základní princip ájurvédy je tedy život v rovnováze. Vzhledem k tomu, že všechno, včetně našeho metabolismu, je energie, vede jakékoliv vybočení z energetické rovnováhy k nemocem. A pokud člověk nerespektuje svůj metabolismus, objevují se u něj nejrůznější potíže. V poslední době jsou to hlavně ty, které byly před pár desítkami let dané spíš jen geneticky. „Na prvním místě jsou to kardiovaskulární nemoci, rakovina, alergie, zažívací a kožní obtíže nebo únava a celkově poruchy imunitního systému,“ říká Frej. On sám je podle svých slov nemocný jen málokdy.

Podle ájurvédy se lidé řadí ke třem základním metabolickým typům – váta, pitta a kapha. Každý z těchto typů nebo jejich sedmi dalších možných kombinací má jinou stavbu těla, jinou porci energie, jiné vlastnosti, jiným způsobem zvládá stres a jinak přistupuje k životu. Lidé, u kterých převažuje energie váta, se podobají větru. Jsou většinou štíhlí, lehcí, rychlí ve svých pohybech, rozhodováních a proměnliví v názorech. Nemají rádi zimu. Pitta je kombinací ohně a vody. Lidé tohoto typu jsou často extroverti, kteří se snadno rozčílí. Vadí jim prudké slunce. Ti, kteří patří k typu kapha, jsou pak kombinací principu vody a země. Mívají střední postavu. Převažuje u nich klid, pomalost, vyrovnanost a nemají rádi změnu.

Ájurvéda se snaží o to, aby lidé pochopili, k jakému konstitučnímu typu patří, a respektovali to. I když na mnoha internetových stránkách je možné „odklikat“ příslušná políčka v testu, mnohem přesnější diagnostiku provede odborník. „V současné době je spousta lidí, kteří se ájurvédě věnují, najít dobrého terapeuta ovšem už tak jednoduché není. Nejlepší reklama je vždycky pozitivní doporučení od jiných lidí, ale také to, jak terapeut vystupuje, kde ájurvédu studoval, jaké má vzdělání, praxi a podobně,“ říká David Frej.

Změna základ života

Pokud chcete vyzkoušet ájurvédu doslova na vlastní kůži, připravte se nejdřív na změnu jídelníčku. Každá potravina má totiž určité vlastnosti a hodí se pro jiný typ člověka. Například lidé typu váta, kteří jsou ve své podstatě zimomřiví, by se měli vyhýbat všemu, co organismus ochlazuje, tedy studeným či syrovým potravinám. Energie pitta je zase natolik ohnivá, že by jí mohl váta jídelníček spíše uškodit. Výběr potravin, který je pro každý metabolický typ vhodný, s sebou nese i postupnou detoxikaci, tedy vyplavení nežádoucích látek z těla. Ale jak už bylo uvedeno, každý člověk si zaslouží individuální přístup, a zdraví se to týká dvojnásob. „Pokud je člověk starší, nebo na to není psychicky připravený, má vážnější onemocnění, nebo je fyzicky hodně oslabený a detoxikaci by nemohl unést, doporučuji raději pozvolnou změnu všech návyků než začít něco měnit ze dne na den,“ vysvětluje doktor Frej. Pak už záleží na každém, nakolik se bude danými doporučeními řídit. Někdo uvidí pozitivní změny ve svém životě během několika dnů, další třeba za několik měsíců.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zařadit ájurvédu do svého života, je podle Freje i omezení jídla. Je vhodné si například jednou za týden udělat ovocný nebo zeleninový půst, při kterém si odpočinou trávicí orgány. Tato metoda ale také nevyhovuje všem. Například lidé s podváhou nebo se sklony k depresím by na úvod měli posílit imunitu, aby jejich organismus detoxikaci unesl. Tady pomáhají například ájurvédské byliny, které mají rychlejší účinek než postupná změna stravování, nebo jógová dechová cvičení. Někdy ale samotná vůle ke změně nestačí. „Člověk potřebuje motivaci. Například chtít se vyvarovat nemoci, kterou má v rodině, zbavit se permanentní únavy nebo migrény. Pokud jsou ty změny pozitivní, je už cesta dál jednodušší,“ vysvětluje David Frej.

Čtyři roční období

Přestože ájurvédské postupy kladou velký důraz na jednotlivce, existují i obecná doporučení, která pomohou nastolit rovnováhu v organismu každého člověka. Středoevropan, který je zvyklý na čtyři roční období, by se měl snažit žít v souladu s každým z nich, protože každá roční doba patří jinému typu energie. Na podzim a v první polovině zimy se vlády ujímá váta, tedy chladný a suchý energetický typ. Naším cílem by měl být její protiklad, tedy teplo a vlhko, stejně jako celkové zpomalení. Lidé by měli co nejvíce pobývat v teple, dobře se oblékat a dávat přednost co nejteplejším a zároveň nejpomaleji připravovaným pokrmům, jako jsou polévky, vařené maso nebo obiloviny. Druhá polovina zimy a jaro pak patří kaphě, odkládáme vrstvy oblečení, zvyšuje se trávicí oheň a přecházíme na lehčí stravu, více se pohybujeme. Léto s pitta energií je pak jediným ročním obdobím, kdy bychom měli cíleně konzumovat ochlazující potraviny a nápoje, například ve formě čerstvého ovoce a zeleniny, ale zároveň se vyhýbat nadměrné fyzické zátěži.

Podobné střídání energií pak můžeme pozorovat v rytmu každého dne. Každá energie, stejně jako každý orgán v těle, má své hodiny. Tedy dobu, kdy je nejaktivnější. Ráno jsou to plíce, v poledne žaludek a srdce, odpoledne a večer pak játra, ledviny a tlusté střevo. Cílem ájurvédy je naučit se fungovat tak, abychom daným orgánům ubližovali co nejméně. Na podobných poznatcích nefunguje jen ájurvéda, ale například i tradiční čínská medicína nás učí poslouchat náš vnitřní alarm.

Moudrost našich babiček

Principy ájurvédy, aniž by o nich cokoliv věděly, dodržovaly už naše babičky a prababičky. Respektovaly střídání ročních období a nesnažily se jít silou proti nim. V zimě se teple oblékaly a večery trávily doma u kamen v kruhu svých nejbližších. Z potravin vyhledávaly ty, které našly ve sklepě a ve spíži – mrkev, brambory a luštěniny. Lidé nejen na venkově byli v minulosti více v souladu se sebou samými, stejně jako s přírodou kolem sebe. Teď už je ale všechno jinak. „Mohlo by se zdát, že lidé na venkově by logicky měli být zdravější a žít kvalitněji, protože k tomu mají lepší podmínky, co se týká čistoty životního prostředí, ale opak je pravdou,“ říká David Frej. „Jsou to většinou obyvatelé měst, kteří se snaží sami v sobě něco změnit, často jsou informovanější a o zdravý životní styl se zajímají více,“ dodává. Moderní doba totiž nahrává rychlosti a zdánlivě neomezené možnosti nám dávají pocit, že si můžeme dovolit všechno. Ale paradoxně, čím více možností kolem sebe máme, tím větší zmatek můžeme vyvolat sami v sobě. V zimě i na začátku jara je příroda ještě v útlumu a my bychom se měli snažit o totéž. Pokusit se déle spát, více se ponořit sami do sebe.

Ájurvéda tedy není jen nějaké povídání o výživě. Kromě tělesných schránek se stará také o naše duše, city a emoce. Jejím cílem je harmonie a právě takové by měly být i naše životy. Důraz je tedy kladen i na relaxaci, odpočinek, dechová cvičení či praktikování některých jógových cviků. Důležitou roli hrají i masáže a bylinné přípravky. Ani jedna z těchto metod ale není spásná sama o sobě. Pokud se člověk rozhodne jít cestou ájurvédy, která je vyšlapaná už pět tisíc let, časem se naučí používat všechny metody dohromady. Podmínkou je snaha chtít své problémy aktivně řešit. „Přístup západní medicíny je spíše pasivní. Lékař řekne pacientovi, aby spolykal nějaké prášky, zatímco přírodní medicína dává rady, ale pracovat na sobě musí každý sám,“ uzavírá doktor Frej.

Autor: Michaela Michalcová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS