Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Hanka Kynychová: Homeopatika mě vždycky postaví na nohy

1. 9. 2018

Úspěšná sportovkyně a fitness trenérka nedá dopustit na alternativní medicínu, zdravou stravu, pohyb a pozitivní myšlení. Možná to je důvod, proč ve svých padesáti vypadá minimálně o deset let mladší.

Když jsme si domlouvaly schůzku, jela jste na terapii do kryokomory. Proč?

Je to výborná věc, která mi celkově moc pomáhá. Před časem mě hrozně začaly bolet lokty. Není se čemu divit, při osobních trénincích manipuluji s lidmi, tahám těžké váhy. A tak jsem si přemohla úpony v předloktí. Dlouho jsem zvažovala návštěvu kryokomory, ale chvíli mi trvalo, než jsem se odhodlala. Nakonec jsem se osmělila a nemůžu si ji vynachválit.

Jak to v ní vypadá?

Je to legrace. Dovnitř byste měli vcházet stroze oblečeni, třeba v plavkách. Já tam chodím v nátělníku. Mám jen spodní prádlo, ponožky, rukavice, čelenku kvůli dutinám a na puse ochranu kvůli dýchání. Na schodech při vstupu je minus šedesát stupňů. Tam se tak dvacet vteřin stojí, abyste se aklimatizovali. Pak otevřete dveře do malinké místnůstky, kde je minus sto dvacet. Ale to už je vám jedno.

To se mi zdá úplně šílené. Jak dlouho tam vydržíte?

Dá se to vydržet. Já zvládám tak dvě a půl minuty. Ale jsou natolik zdatní lidé, kteří dávají čtyři minuty, což je maximum. Chtěla bych se hecnout a dotáhnout to na tři minuty. Je to ohromný šok pro všechny buňky v organismu. Okamžitě dostanete tělo do pohotovostního procesu, všechno se zmobilizuje. Dělá mi to strašně dobře.

Co potom cítíte?

Naprostou euforii. Překonání sebe sama. Doteď tvrdím, že je to pro mě pokaždé takový příjemný šok, že si z toho skoro nikdy nic nepamatuju. Všechno se vám prokrví, získáte obrovský příval energie. Třeba jsem se pak v noci vzbudila v pět hodin a měla jsem pocit, že už můžu jít skály lámat. Dala jsem si závazek, že tam minimálně dvakrát týdně zajdu. A když se podaří třikrát, tím lépe. Teď mám pocit, že to moje tělo chce a dělá mu to dobře. Jsem beran, který když si něco řekne, tak za tím jde.

Máte ještě čas si někdy sama zacvičit?

Nemám. Ani čas, ani energii. Každý den od pondělí do neděle cvičím před veřejností, tak už nemám potřebu cvičit sama pro sebe. Jsem úplně spokojená. Mám v sobě nastavené, že moje tělo chce cvičit přibližně šestnáct hodin týdně. Když pak mám nějaké záskoky za nemocné kolegyně, ráda je zastoupím, ale vím, že mě to doběhne. Takže si pak plánovaně vezmu dva dny volna.

Držíte se hesla: Hejbejte se, fakt se to vyplatí. Kdy se vám to nevyplatilo?

Myslím, že se mi to vyplatilo vždy. Pohyb se stal mým životním stylem. Od malička jsem vnímala, že mě baví se hýbat. Už tehdy jsem cítila, že bych se tím ráda živila. Tím narážím na to, že mnohdy rodiče nepochopí, že hyperaktivita u dětí nemusí být zákonitě negativní a znamenat problém. Naopak je to projev dětského těla, notabene v dnešní době, kdy jim dáváme spoustu cukrů. Já přišla na to, že moje tělo je nejspokojenější, když je celý den v pohybu a dokáže stát šestnáct hodin na nohou. Když někam jdu, nerada si sedám, protože mě baví stát.

Dovedete si představit prolenošený den?

Ano, ale je jich málo. Kdy si ale takový den dopřeju, je 25. prosince. Na Boží hod jsem v županu. To je můj den a já ho miluju. Ale dokážu udělat i to, že když v sobotu nebo v neděli ráno cvičím, přijdu domů, shodím sportovní oblečení, vykoupu se a v županu strávím odpoledne. Ten župan pro mě znamená pohodu, klid a miluju to. I pro moje děti to je znamení, že nebudu nic organizovat, nikam je honit.

Nedovedu si představit, že by vás na delší dobu vykolejilo třeba zranění. Ta se vám vyhýbají?

Musím zaklepat, naštěstí ano. Moje babička vždycky říkala: „Buď duchem přítomná, ať jsi, kde jsi.“ Neustále si tu větu opakuji, každý den několikrát. Když špatně šlápnu na step, tak si řeknu, byla jsi duchem přítomná? Nebo ses vypla? Jednou jsem měla výron kotníku, jenže to se nestalo při cvičení, ale doma u bazénu, když jsem honila kočku.

To musela být docela absurdní situace…

Byla. Naštěstí mi okamžitě zabrala homeopatika. Dostala jsem se k nim díky rozhovoru s jedním homeopatem, kterého jsem si pozvala jako hosta na rozhovor do televize.

Co vám poradil?

Tehdy jsem se ho ptala, co by měl mít sportovec ve své lékárničce. A on mi poradil různá homeopatika – na kosti, šlachy a svaly. Nakoupila jsem si je, a když se mi stala ona inkriminovaná událost, vzala jsem si arnicu. Druhý den jsem mohla normálně předcvičovat. Krásně se mi to zahojilo.

Zajímáte se i o jiné alternativní prostředky?

Nedám dopustit na Zapper, což je jakási frekvenční mašinka, která ničí viry, bakterie nebo plísně. Podle toho, co vám je, tak si nastavíte konkrétní program. Vezmete si do ruky diody a třeba hodinu sedíte a necháte to na sebe působit. Myslím si, že jsme tímto způsobem krásně zvládli virózy, které zmizely během jediného dne.

Zdá se, že pro své zdraví děláte opravdu hodně. Dodržujete k tomu všemu i nějaký speciální jídelníček?

U nás se jí velmi zdravě. V mé ledničce nenajdete žádné ztužené tuky, tavené sýry, uzeninu čas od času ano, protože si ji chodím kupovat na farmářské trhy a vždy stoprocentní. Takže tam kupuji bezlepkové uzeniny pro syna a manžela. Možná se ale budete divit, mám v lednici sádlo. Já ho sice jím minimálně, ale stále je to zdravější než nějaké náhražky. Když nás trápí kašel, dáme si to, co se vždy dělalo už za našich babiček, na chleba sádlo a česnek. Jíme hodně zeleniny a ryb.

Máte syna a dvě dcery. U dětí je známo, že rády mlsají, dovolíte jim to někdy?

Jasně, zamlsat si můžou. Ale u nás vidí vzor, protože se snažíme vařit doma zdravě. Třeba Sašenka ráda zobá. Tu něco zobne, tu si uždibne. Nevadí to, je velmi hubená, všechno vycvičí, ale říkám jí: Klidně si to vezmi, ale obsahuje to tohle a tohle, to není dobré pro tvé zdraví. Neříkám: Nejez to, budeš tlustá! Snažím se své děti vzdělávat, aby věděly, co ty potraviny obsahují, co jim mohou způsobit, nebo jak jim naopak mohou prospět.

Autor: Michala Jendruchová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS