Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Hanka Zemanová: Žít zdravě znamená radostně a vyrovnaně

1. 3. 2016

Známá propagátorka zdravé stravy Hanka Zemanová, autorka BioAbecedáře a Biokuchařky, připravuje už třetí knihu. Zvyká si na novou životní situaci a především píše o tom, co právě dělá. Na papíře se pomalu rodí Biokuchařka pro ženy!

Váš život byl pro mnohé pohádkou – rodinná biopekárna, zdravé děti, úspěšné knížky. Co se změnilo na přelomu let 2012 a 2013?

Tu idylku jsme opravdu zažívali. Narodily se nám dvě krásné zdravé holčičky, tvořili jsme si život podle vlastních představ a našemu podnikání se dařilo. No a pak přišla zápletka. Můj bývalý muž a tatínek dcer od nás odešel k jiné ženě a náš život se začal vyvíjet pro mě tehdy dost neočekávaným směrem. Ale „pohádkový“ je stále. V pohádkách jsou přece taky velké zvraty, temné lesy, strachy a bolesti, ale také dobré konce. A slovo „dobré“ vnímám tak, že se postupem času dozvídám a asi ještě dlouho budu dozvídat, jaké dary mi tenhle nečekaný pád přinesl a přináší. Nechci žít zatrpklá a ukřivděná. Vnímám, že je to na mně a mém rozhodnutí. Skrze tu zkušenost se ve mně probudila nová žena.

Jak vypadal váš přerod?

Říkám tomu, že jsem dostala možnost žít lepší variantu sama sebe. A díky tomu se proměnil i můj každodenní život. Nic už neberu jako samozřejmost a stokrát denně prožívám hlubokou vděčnost za úplně všechny dary života.

Máte svoji „duševní hygienu“, rituály, které očistí duši?

Žiju v určitém řádu a rytmu, zejména kvůli dětem, takže kdybych někdy měla tendenci „ulítávat“, tak mě moje dcery zaručeně přidrží nohama na zemi, za což jsem jim vděčná. Já jsem totiž docela svobodomyslná a romantická duše, ale o to víc potřebuju určitý řád. A tak mě vlastně to každodenní ranní vstávání v šest hodin a výpravy do školy a všechny naše odpolední i večerní rituály moc baví.

Pomáhá vám i láska k přírodě?

Tím, že bydlíme na venkově, jsme hodně napojeny na cyklus přírody a moc nás baví si dělat krásnou sezonní výzdobu domu i zahrady. Rády si hrajeme s pranostikami a objevujeme různé tradiční zvyklosti. Zahrádka se nám stává našim druhým domovem a postupně ji přetváříme do „rajské zahrady“, kde od jara do podzimu stále něco kvete a plodí. Navíc si ji očarováváme…

Jak vypadá očarovaná zahrádka Hanky Zemanové?

Máme tam různé skřítky, víly, holky mluví s kytkama i krtkama, od jara do podzimu vybíháme bosky všechny tři ráno ještě v pyžamech ven. Holky tam rády běhají, i když leje, a pak je musím sušit u kamen. Kromě různých rituálů pro každou sezonu máme i způsoby, jak si zkrášlujeme běžné dny – třeba pátečními kornoutky s biosladkůstkami nebo jsme si zavedly známý rituál vděčnosti – každý večer jsme děkovaly kamínkům za všechno, za krásný domov, teplo, zahradu, peřinu a oheň v kamnech, dobrou večeři i za to, že holky byly s tátou na výletě.

Změnil se v tom těžkém období váš přístup ke zdravému životnímu stylu?

Pro mě je zdravé jídlo už tak přirozenou součástí života, že mě to nijak nezatěžuje a nepovažuju to ani za nic nenormálního. Jen jsem se naučila si zjednodušovat vaření, častěji jsem dělala třeba jen polévku. Na větší vyvařování jsem neměla energii, navíc holky milují ta nejjednodušší jídla, tak jsem připravovala hlavně to, co mají rády.

Nerezignovala jste v té době na disciplínu, kterou zdravé stravování někdy vyžaduje?

Pro mě nepředstavuje zdravý životní styl nějaká tvrdá pravidla, která by měla člověka stresovat. Já to mám přesně opačně, žiju tak, aby mi to dělalo radost a abych byla užitečná pro lidi. Mám ráda řád a rytmus v životě, ale tvrdá disciplína, která by mě stresovala, v mém životě nemá místo. Pro mě totiž žít zdravě znamená hlavně žít radostně a ve všech směrech vyrovnaně, mít poklidnou mysl, práci, která nás těší, být vděčný za všechny dary obyčejného života, chovat se ohleduplně a laskavě, pečovat o dobré mezilidské vztahy, jíst v souladu s tradicí a sezonností, pohybovat se přiměřeně své kondici, žít sny, které nás naplňují, řídit se zdravým selským rozumem a nepodléhat žádným módním vlnám, ani těm stravovacím.

Svoji třetí knihu jste původně plánovala věnovat dětem a dětské výživě…

Ano, kniha pro děti je rozpracovaná, ale já potřebuju psát o tom, co žiju a co je pro mě v daném období hlavní téma. Proto jsem dětskou biokuchařku začala psát, když moje druhá dcera postupně přecházela od kojení k příkrmům, a já jsem se radovala, jak budu tvořit knihu a vše zároveň žít s druhou dcerou. Jenže když jí byl přesně rok, tak bývalý muž odešel, takže psát knihu bylo to poslední, co bych chtěla dělat. Vlastně jsem přestala pracovat a věnovala jsem se plně dětem a sama sobě, abych to nějak přežila.

O čem tedy bude kniha, na které v současné době pracujete?

Téma knihy ke mně přišlo asi po roce. Tehdy začali přicházet lidé a odborníci, se kterými budu v knize spolupracovat, a tak nějak se mi zdá, že ta kniha sama vzniká, i když v pomalejším tempu, než jsem si myslela. Moje první dvě knihy jsem hodně vydřela a nedokázala jsem dobře sladit extrémní pracovní vytížení s rodinou. Teď to jde, sice pomaleji, ale moc hezky. Kniha se bude jmenovat Biokuchařka pro ženy. Pracovní podtitul je „nejlepší výživa pro ženské tělo i duši“. Bude o tom, jak pozvedávat energii ve všech oblastech každodenního života. Nechci zacházet do podrobností. Chci být hlavně průvodkyní a na určitých tématech budu spolupracovat s úžasnými lidmi a odborníky.

Říkáte, že bude o „nejlepší výživě pro ženské tělo i duši“ – co to znamená?

Dnes se na nás ze všech stran valí tisíce rad, jak žít šťastněji, jak být „opravdovou ženou“, jak se mít ráda, jak žít v partnerství, jak se milovat vědomě, jak si vyrábět vlastní kosmetické přípravky. Můžeme chodit na stovky seminářů všeho druhu. Já jsem jich hodně prošla a dost mi daly, ale protože ráda používám selský rozum, tak si uvědomuju, že příliš mnoho informací podobného druhu nás někdy odvádí od nás samých a hlavně jejich přenesení do reálného života je často nemožné. A tak do knihy hledám ty hlavní a jednoduché náměty, které se dají vnést do života běžně zaneprázdněné ženy s dětmi. Stále víc objevuju kouzlo jednoduchého života a líbí se mi význam toho slova: Co je jednoduché, je v jednotě s duší.

Bude i o biopotravinách?

Určitě ano. Nová kniha bude hodně spojena s jídlem, životním stylem, vodou, bylinkami, životním prostředím a vším, co nám může pomoci rozzářit naši bytost zevnitř, zůstat nohama pevně na zemi a hlavu povznést k oblakům.

Je nějaký směr v oblasti biopotravin, který vás momentálně zajímá?

Souvisí to s tím objevováním jednoduchosti. Chci v jídle poznat co nejvíc našich tradičních pokladů. Čím dál víc mi připadá úplně postavené na hlavu, že se tak masově rozmáhá konzumace kešu ořechů, kustovnice, chia semínek i všelijakých dalších zázračných potravin a zapomínáme na křen, dřínky, dřišťálky, len, konopí, popenec, pampelišky, ptačinec nebo běžné české ořechy.

Trend „superpotravin“ je opravdu všudypřítomný…

Uvědomuju si, že žijeme v globálním světě a že máme možnost použít skvělé léčivé potraviny z jakékoli země na světě, ale považuju to za něco, co by mělo být spíš lékem nebo speciální výživou v případě nemoci nebo jako zpestření. Ale základem by měly být naše tradiční suroviny a české „superfoods“. Je jich spousta a neznáme je, protože jsme se vzdálili našim kořenům. Já se teď snažím pracovat na tom, abychom je znovu přivedli k životu a aby je lidé znali alespoň stejně, jako znají dnes tolik populární suroviny pro raw kuchyni.

Jak se na raw stravu díváte?

Nemám vůbec nic proti syrové stravě. Myslím, že dostatek syrové zeleniny a ovoce je zejména v létě báječnou výživou. Ale nemám ráda, když se z něčeho vytvoří dogmatický systém a úplně se odvrhne moudrost naší tradice. Pokud dáme důvěru tomu, že přírodní systém je ta nejvyšší inteligence, pak by přece nefungoval, kdyby lidé byli v zimě závislí na plodech z druhé strany zeměkoule. Když znovu zaslechneme hlas naší vnitřní moudrosti neboli náš zdravý selský rozum, pak snadno dojdeme k tomu, že čím jednodušší pravidla ke zdravé stravě a životnímu stylu přijmeme nebo si vytvoříme, tím pravděpodobněji je uvedeme v život. A čím více dané pravidlo odpovídá naší tradici, kultuře a sezonnosti, tím lépe. Celkem logicky pak dojdeme k tomu, že jíst v našem zeměpisném pásmu raw stravu i v zimě, kdy tady nic raw neroste, je nesmysl.

Co Češi a biopotraviny? Už se jako konzumenti trochu vyznáme, nebo jsme pořád začátečníci?

Situace se hodně zlepšila oproti době, kdy jsem v roce 2005 psala první biokuchařku. Většina lidí už ví, že bio může být i maso a bůček a že jde o ekologicky šetrné zemědělství, ne o nějaké extrémní výživové přístupy. Bohužel různých výživových směrů a exotických „superfoods“ stále přibývá, a tak mám dojem, že se zase vytrácí ta hlavní myšlenka o biopotravinách, která říká, že bio jsou ty základní a nejpřirozenější dary přírody, že jsou to naprosto normální potraviny a měly by být co nejvíc lokální, sezonní a přirozené našemu životnímu stylu. A tak jsem trošku smutná nad tím, že je stále nedostatek kvalitní české biozeleniny a bioovoce.

Dlouho jste vedla úspěšnou Biopekárnu Zemanka, která po rozvodu připadla manželovi. Máte v plánu nějaký další projekt?

Postupně jsem zjistila, že psaní a celková tvorba knih je moje hlavní pracovní poslání, a vzhledem k tomu, že mám dvě malé dcery ve výhradní péči, tak jsem se rozhodla, že už se teď nebudu pouštět do žádného podnikání, ani v žádné poradenské či inspirativní rovině. Mojí nejpříjemnější náplní se v nejbližších letech stane péče o rodinu a psaní knih. Teď aktuálně pracuju na novém vydání své první Biokuchařky, která vyšla před deseti lety a stále ji dotiskujeme, protože je po ní poptávka, stejně jako po BioAbecedáři. A je na čase, abych ji kompletně zaktualizovala. Takže z mé Biokuchařky bude taková staronová kniha, objeví se nové informace, nové recepty a bude zaktualizované všechno to, co se za poslední roky změnilo. 

Autor: Blanka Chocová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS