Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Jan Šmarda: Od hokeje k biopotravinám

1. 5. 2017

Hokejovou kariéru měl Jan Šmarda solidně rozjetou. V roce 2004 při výluce NHL dokázal uhlídat i Jaromíra Jágra. O tři roky později ale hokejku odložil a místo ní vzal do rukou bedýnky s biopotravinami, které začal prodávat na farmářských trzích.

Profesionální hokejovou kariéru jste ukončil poměrně brzy, proč?

Hokej jsem hrál od svých šesti let a měl jsem z něj radost. Bohužel tehdejší systém nebral moc ohled na vnitřní potřeby a pocity člověka. Atmosféra kolem hokeje připomínala spíš obchod, což ve mně pohřbilo veškerou motivaci a chuť. Řekl jsem si tedy, že půjdu jiným směrem. Chtěl jsem být svým pánem a rozhodl se začít znovu.

Dnes se zabýváte biopotravinami. Zajímal jste se o ně už během hokejové kariéry?

Určitě ano. Kvalitou celkové životosprávy jsem se zabýval už od svých třinácti let, kdy mi má lékařka zjistila nedostatek energie na vrcholový sport. Upravil jsem svou stravu a zdravotní potíže ustaly snad za měsíc. Od té doby jsem to ještě zdokonalil, protože pokud chcete po tělu výkon, je třeba se o něj dokonale starat. Lidově řečeno, čím kvalitnější palivo máte, tím lépe jedete.

Dával jste rady ohledně stravovacích návyků i spoluhráčům?

Pro všechny jsem byl vždy šílenec a myslím, že je tomu tak dodnes. Nezabýval jsem se ale názory těch, kteří mě chtěli odradit. Příklad si tedy vzali jen ti inteligentnější hráči.

Čím jste se zabýval po ukončení hráčské kariéry. Byly to hned biopotraviny, nebo jste se k nim dostal později?

Když jsem skončil s hokejem, peníze jsem nemusel řešit. Rozjel jsem se tedy po českých ekofarmách a za stravu a bydlení jsem pomáhal v sadech nebo na polích. Člověk si tehdy uvědomil, jak profesionální hráči žijí jen ve svém vlastním světě a nic jiného než hokej je nezajímá. Tvrdou dřinu bych naordinoval dnešním rozmazleným hokejistům, aby získali poctivost při práci, kterou by pak zúročili při trénincích. Pro mě to ale tenkrát byl relax, úleva, jako bych přišel o jakási pouta. Vyčistil jsem si hlavu, a protože jsem tvořivý, za pár měsíců jsem nadchl farmáře a společně jsme udělali závoz biozeleniny a bioovoce přímo lidem přes odběrná místa. Rozvíjelo se to skvěle a funguje to dodnes, i když teď už to mají na starost samotní farmáři.

Co tedy vlastně děláte?

Začal jsem trénovat mládež ve florbalovém oddíle SK Jihlava. Doplňkově sám pěstuju biozeleninu, ovoce a chovám drůbež pro dobré lidi, kteří chápou smysl ekologie. Tedy že příroda nás nemá jen nakrmit, ale měli bychom jí taky něco vrátit. Ekologická stopa, kterou dnes nadměrným mrháním vytváříme, je neuvěřitelná. A nejen proto, že věci potřebujeme, ale proto, že je jen na chvilku chceme.

Jak vypadá váš typický pracovní den?

Vstávám podle ročního období. V klidu se připravím na den, kdy pracuju od rána do večera s přestávkami na jídlo a polední klid. Dopoledne dělám v hospodářství a odpoledne až do večera se starám převážně o tréninky florbalové mládeže. Když skončím, pořádně se najím a jdu dělat administrativu kolem všech aktivit. Můj režim je podobný i o víkendu. Zjistil jsem, že když si udělám dva dny volno, nedělá mi to dobře. Potřebuju mít dennodenně pocit, že jsem něco vytvořil. Horentní sumy nevydělávám, ale aspoň nemusím dělat práci, která mě nebaví. Raději žiju skromně. Nemusím třeba vydělávat na dovolené, protože si užívám každý den. Nejsem ze své práce zničený, vlastně průběžně relaxuju.

Biopotraviny prodáváte i do školních jídelen. Myslíte si, že je strava v těchto zařízeních v České republice na dostatečně kvalitní úrovni?

Myslím, že se celý školský systém trošku odvrátil od termínu škola hrou. Je potřeba zvážit veškeré aspekty, které mají na děti vliv. Na mysli mám energický výdej, prostředí, ve kterém se pohybují, individuální potřeby a podobně. Celkově bych dával dětem dopoledne výživná lehká jídla sladkého charakteru, čímž nemyslím pokrmy přeslazené bílým cukrem, ale třeba ovesné vločky nebo obilné kaše slazené přírodními sladidly. Ráno k pití teplou vodu, potom vodu s citronem, následně samotné ovoce, obilnou kaši nebo vločky. Oběd bych volil lehký, bezmasý. Ke svačině biozeleninu a k večeři nějakou živočišnou bílkovinu. Střídal bych maso, tvaroh a vejce. Naši předci jedli maso mnohem méně a žili mnohem tvrdší život. Moji dědové a babičky vše zvládli a žijí dodnes.

K českým tradičním jídlům patří neodmyslitelně třeba knedlo-vepřo-zelo nebo svíčková na smetaně. Dají se i tyto pokrmy nějak zpestřit zdravou stravou?

Myslím si, že člověk si jednou za čas může dovolit i tyto pokrmy a dají se připravit i z biopotravin. Osobně si myslím, že je důležitější, jak jíte, než co zrovna jíte. Když rychle zhltnete biooběd, nic zdravého v tom není. Důležité je i to, jaký vzduch dýcháme a jakou vodu pijeme. Přesně tohle je čím dál větší problém.

Mohl byste doporučit nějaké kvalitní jídlo, které není náročné na přípravu?

Od patnácti let si připravuju pokrmy sám. Nechci přitom trávit přípravou jídla moc času. Rád jím těstoviny na jednoduché způsoby, zeleninové saláty, maso z vlastního chovu, většinou na grilu nebo v polévce. Připravuju si ale také kvalitní jídlo z rýže, vše doplněné o naklíčené obilniny a luštěniny.

Jakou charakteristiku by měla mít podle vás kvalitní česká biopotravina?

Kvalitní potravina je každá, na které se podílíme sami. Hraje tu roli energie a péče, s jakou se o ni staráme. Většina dnešních lidí už nepodědila vztah k potravinám, cit při jejich přípravě. Koho ale baví vařit, tak ví, že jídlo chutná nejlépe, když si na něj suroviny sami vypěstujete. Při jeho konzumaci pak objevujete všechnu tu poctivou práci.

Myslíte si, že jsou spotřebitelé dnes dostatečně informováni o biopotravinách?

Osobně bych nikdy nekoupil něco, o čem nevím, odkud to je, nebo kdo to vypěstoval. Lidé většinou chtějí, aby jedli kvalitně, ale na přírodu moc nehledí. Vědomí sounáležitosti člověka s přírodou tu hodně chybí.

Autor: Ondřej Nejedlo vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS