Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Janina Černá: Cukrfree jako cesta ke zdraví

1. 6. 2017

Omezený příjem fruktózy, na kterém je jídlo bez cukru (cukrfree) založeno, je způsob stravování našich předků. Janina Černá se takto stravuje už tři roky. „Cítím se skvěle, zlepšila se mi pleť, psychika i imunita,“ říká spokojeně.

Kdy vás poprvé napadlo stravovat se bez cukru?

Prvním impulzem zbavení se závislosti na cukru byla kniha I Quit Sugar od Sarah Wilsonové, kterou jsem objevila u své známé v Austrálii. Zpočátku jsem k životu bez cukru byla skeptická. Už dříve jsem zkoušela různé formy nízkosacharidového stravování s vyšším příjmem bílkovin, které mi nikdy nevyhovovaly, proto jsem nečekala, že život bez cukru bude pro mě. Hlavním důvodem, který mě vedl ke zbavení se závislosti na cukru, byla porucha příjmu potravy, kterou jsem trpěla a z níž jsem neviděla cestu ven.

A strava bez cukru vám pomohla?

Už po prvních několika týdnech jsem přestala mít obsesivní myšlenky na jídlo, přestala mít neustálé chutě a výkyvy nálad a poprvé po dlouhé době jsem začala mít radost z toho, co jím.

Je strava bez cukru určitou formou diety, nebo spíše zdravým životním stylem?

Strava bez cukru, přesněji s omezeným příjmem fruktózy, není dieta. Je to zdravý a přirozený způsob stravování. Omezený příjem fruktózy, na kterém je cukrfree založeno, je totiž recept našich předků. Ti se s fruktózou, která se přirozeně vyskytuje v ovoci, zelenině nebo medu, setkali pouze v omezeném množství, a to navíc pouze během sezony. Na nás se fruktóza valí ze všech směrů ve formě rádoby zdravých smoothie, džusů, müsli, nízkotučných jogurtů, ale i různých omáček, kečupů a sladkých nápojů.

Pokud budu jíst stravu bez cukru, zhubnu při ní?

Důvodem tohoto stravování nemá být touha po štíhlém těle. Hlavní by měla být touha po zdraví, tedy po tom, dopřát svému tělu to nejlepší. Hubnutí, které vysazení cukru často provází, je jen příjemným vedlejším efektem.

Je pro tělo zdravé stravovat se zcela bez cukru? Není cukr jistým druhem „paliva“ pro mozek?

Cukrfree je založeno na omezeném příjmu fruktózy, která na rozdíl od glukózy může být pro tělo toxická. Bez fruktózy se opravdu dobře obejdeme. Náš mozek pro svou funkci potřebuje glukózu, nikoli sacharidy jako takové. Organismus si navíc dovede glukózu vytvořit sám v rámci takzvané glukoneogeneze. Energii zároveň získává většina buněk našeho těla i z tuků, některé buňky dokonce tuk jako zdroj energie preferují.

Jakým způsobem cukr ve stravě nahrazujete?

Důležitou podmínkou je, aby člověk nahradil příjem cukru zdravými tuky. V opačném případě je téměř jisté, že bez cukru delší dobu nevydrží a vrátí se ke svému předchozímu stravování. Zpočátku jsem měla potřebu jíst různé zdravější formy dezertů nebo sladkých snídaní. V té době jsem doslazovala usušenou stévií, ze které jsem si vyráběla odvar. Po delší době bez cukru se ale změní vnímání chutí, a tak se ta kdysi příjemná sladká chuť pro mě stala nepříjemnou. Nemám tak potřebu doslazovat. Pokud peču nějaký cukrfree dezert, osladím ho tím, že do něj přidám kokos nebo kešu, které mají nasládlou chuť.

Které potraviny, kromě sladkostí, jste musela z jídelníčku vyloučit?

Vyloučit jsem musela právě různé takzvaně dietní a zdravé potraviny. Přestala jsem jíst müsli, které obsahovalo vysoký poměr sušeného ovoce plného fruktózy. Dále jsem přestala pít ovocné smoothies a džusy, skončila jsem s agávovým sirupem, který obsahuje až 90 procent fruktózy, vynechala jsem různé fit tyčinky, nízkotučné mléčné výrobky a podobně. Později jsem se začala o život bez cukru zajímat více, až jsem došla k nízkosacharidovému stravování.

Co to v praxi znamená?

Je založeno na omezeném příjmu fruktózy a na omezeném příjmu sacharidů vůbec. Zároveň je zde zvýšený příjem zdravých tuků a přiměřený příjem bílkovin. Začala jsem tak omezovat nejen fruktózu, ale sacharidy obecně. A nikdy jsem se necítila lépe. Proto i v mých receptech lze vypozorovat, že nepoužívám různé vysokosachridové suroviny, jako jsou třeba rýže nebo pšenice.

Jak dlouho se stravujete bez cukru a jak se nyní cítíte?

Nyní už jsou to tři roky, co jsem se závislosti na cukru zbavila. Zároveň jsou to dva roky, kdy se stravuji nízkosacharidovou dietou se zvýšeným příjmem zdravých tuků a cítím se skvěle. Pro mě, která si po celé dospívání něco odpírala, je cukrfree život osvobozením. Opustily mě neustálé chutě a myšlenky na jídlo a dostala jsem se na svou přirozenou váhu, zlepšila se mi pleť, ale i psychika a imunita. Vlastně jsem za celé tři roky nebyla ani jednou nemocná, zbavila jsem se i zánětů, kterými jsem trpěla asi devět let, a se kterými si lékaři nevěděli rady.

Vyzkoušela jste různé druhy diet. Jaké z toho máte zkušenosti?

Zkušenost mám takovou, že pokud se člověk při dietě cítí tak, že si něco musí odpírat a má neustále hlad, nikdy mu to dlouho nevydrží. I když se u cukrfree může zdát, že se přesně o takovou dietu jedná, není to pravda. Závislost na cukru je úplně stejná, jako všechny ostatní závislosti. Jakmile se jí člověk zbaví, cukr už ke svému životu nepotřebuje.

Míváte chuť na sladké?

Nevím, kdy naposledy jsem měla chuť na sladké. Vzpomínám si ale, kdy naposledy jsem sladké jedla. Bylo to tři měsíce po tom, co jsem se zbavila závislosti na sladkém. Tehdy jsem dostala pravou belgickou čokoládu a řekla si, že si za odměnu kousek dám. Už mi ale vůbec nechutnala. Bylo mi zle a cítila jsem se unavená. Navíc jsem po dlouhé době zase dostala chuť na jídlo, i když jsem byla plná. To byl ten okamžik, kdy jsem si uvědomila, že sladké k životu nepotřebuji a ani mi nechutná. Když se zeptáte člověka, který cukr už několik let nejí, snad každý vám řekne, že sladké vůbec nevyhledává. 

Vyšla vám kuchařka Cukrfree s recepty bez cukru. Kde berete inspiraci?

Kuchařka je takovým zhmotněním mého blogu. Inspirací jsou mi hlavně klasické recepty, které si upravím podle sebe tak, aby byly cukrfree. Zpočátku mi trvalo, než jsem si našla své ingredience, které budou vhodné pro nízkosacharidové vaření a pečení. Teď už ale vím, že v receptu, který používá třeba brambory, použiju tuřín nebo květák, místo těstovin dám zeleninové nudle, místo pšeničné mouky mouku mandlovou nebo kokosovou. Při takovém experimentování někdy vznikne i úplně nový recept. Nejsem žádný šéfkuchař, jen se snažím ukázat, že to jde i jinak a život bez cukru neznamená život bez chuti, naopak.

Budu-li se chtít stát cukrfree, jaký mám zvolit postup?

Pokud se chce člověk zbavit závislosti na cukru, je nutné vysadit alespoň na prvních pár týdnů cukr úplně. Celková doba odvykání od závislosti je individuální, ale pohybuje se kolem osmi týdnů. Já sama mám tu zkušenost, že je jednodušší cukr vysazovat postupně, a až poté začít s tím osmitýdenním programem. Není to potom pro tělo takový šok a myslím, že i úspěšnost bude daleko vyšší. Spoustě lidí se nepovede zbavit se závislosti na cukru hned na první pokus. To je ale potřeba brát jako zkušenost, ne jako osobní zklamání.

Znáte i jiné lidi, kteří jsou cukrfree? Začíná se tento trend rozšiřovat?

K životu bez cukru jsem se dostala poprvé v Austrálii, kde jsem byla dva roky. Spousta lidí tam žila více méně bez cukru. Moje známá dokonce dávala svou dceru do školky, kde děti nedostávají žádný cukr. V zahraničí je tedy život bez cukru opravdu rozšířený a spoustě lidí pomáhá bojovat nejen s obezitou, cukrovkou, ale i s poruchou příjmu potravy a dalšími chorobami. Znám také spoustu lidí u nás, kteří jsou cukrfree.

Je obtížné stravovat se bez cukru?

Je to rozhodně obtížnější, než když se člověk stravuje běžně. Cukr se přidává téměř do všeho, proto člověk, který se vyhýbá cukru, musí být ostražitý. Zpočátku mohou být nákupy složitější, poté si ale každý najde své suroviny, které cukr neobsahují nebo ho obsahují jen minimálně. Zároveň zjistí, že nejlepší je kupovat si základní suroviny například v biokvalitě a připravovat si jídlo sám. Jen tak budete vědět, že vám do jídla někdo cukr v jakékoli formě nepřidal.

Lze jako cukrfree chodit na jídlo do restaurací?

Já sama si často ráda do restaurace zajdu. Vypadá to tak, že se předem zeptám, zda v jídle či pití není cukr. Už dřív se mi několikrát stalo, že jsem dostala salát s medovou zálivkou, o které nebyla v jídelním lístku ani zmínka. Také jsem se dozvěděla, že čaj z čerstvého zázvoru v nápojových lístcích některých restaurací je doslazovaný třtinovým cukrem.

Může být i život bez cukru sladký? Nebo zbydou pouze slaná jídla?

Já si stojím za tím, že život bez cukru je sladký. Ona totiž ta sladkost života nemusí spočívat jen v chuti na jazyku. Pro mě je život daleko sladší, protože jsem místo neustálého mlsání a výčitek začala vnímat pravou chuť jídla. 

Autor: Romana Volgemutová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS