Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Kamila Jordánová: Když tvořím, zažívám bezčasí

1. 1. 2018

Kamila Jordánová se věnuje malované módě a dotekovým masážím na základě práce s vlastní intuicí a napojení se na proud tvořivé energie. Potřebuje k tomu pouze vlastní ruce, které se nechávají vést.

Co vás přivedlo k malování na hedvábí a tvorbě krásných dámských šatů?

Proces tvorby přišel po absolvování kurzu malování na základě řízené meditace. Moje práce začala malováním mandal, ale vznikaly i obrázky, které bych nazvala spontánní kresbou. Cosi uvnitř mě volalo po malování, má pravá ruka měla zvláštní vibrace a teplo, když jsem měla večerní absenci v kresbě. Zpočátku jsem malovala fixy, pak mě zavolaly pastelky a barvy. Ty jsem vybírala podle hmatu, doteku. Bylo více než důležité cítit jemnost, sílu, tah. Na začátku léta 2014 mi jednoho večera při malování nějaký hlas pokynul vložit obrázek do šatů. Namalovala jsem siluetu ženy, do níž jsem kresbu vložila. Ukončila jsem malování a šla se osprchovat. Při sprchování jsem očima zavadila o bílou předložku na zemi, na které byly najednou namalované šaty. Oči jsem odvrátila a následně se znovu na předložku podívala, šaty tam ale stále byly. Sedla jsem ke stolu a přemalovala je na papír.

Vám se tedy zjevily šaty, které jste měla namalovat?

V podstatě ano. Šla jsem si lehnout, zavřela oči a náhle se mi začaly zobrazovat ženy v rozmanitých malovaných šatech. Druhý den ráno jsem už seděla u stolu nad namalovanými šaty, nelze slovy popsat, co jsem cítila. Není v mé mysli zachycena vzpomínka z minulosti, kdy jsem naposledy držela pastelku v ruce, zcela určitě to muselo být na základní škole při výtvarné výchově.

Vaše spontánní tvorba probíhá tedy v jakémsi napojení, máte nějakou zajímavou příhodu?

Nedávno mě oslovil známý, jestli bych mu namalovala obraz. Nedostala jsem žádné zadání, nechal to zcela na mně. Po týdnu jsem se do něj pustila, když mě začala hřát ruka, rozložila jsem barvičky, připravila plátno a vznikl obraz. Ten jsem posléze známému nainstalovala doma. Asi po čtrnácti dnech začal v domě rodičů třídit věci po mamince, která odešla z tohoto světa před rokem, a našel tam její šaty z mládí, které mi esemeskou zaslal. Ty šaty měly stejnou barvu i vzor jako obraz, který jsem mu namalovala.

Jak vznikají šaty, které ženám nabízíte?

Šaty maluji na míru, od výběru barev až po návrh střihu. Podívám se na ženu a vidím všechno, co je potřeba. Když maluji třeba šest a více hodin, najednou zjistím, že jsem v té době neměla potřebu jíst a pít, zažívám jakési bezčasí. Není nic příjemnějšího než plnit srdce tvorbou, je v podstatě jedno, co člověk tvoří. Domnívám se, že když je člověk ponořený do jakéhokoli procesu, anebo je s někým, s nímž je celistvý, nastává bezčasí. Prostě jenom jste a neexistuje nic kolem. Spokojenost vnímám uvnitř sebe, bez toho, aniž bych vnímala, co je okolo. Když přijde něco navíc, považuji to už za doplněk, takovou třešničku na dortu.

A jak to bylo s masážemi, prý mění lidem životy…

Masáže ke mně přišly na dovolené v Thajsku, plavala jsem v moři a nějaký našeptávač ke mně hovořil o masážích. Vrátila jsem se domů a nabídla lidem masáže, které se krásně rozjely! A jestli mění lidem životy? To je spíše otázka pro ty, kteří absolvovali mou masáž.

Nedávno jste uspořádala besedu s Jaroslavem Duškem, na které modelky předváděly vaše modely. Co bylo cílem?

Besedu s Jardou jsem uspořádala se záměrem dostavět Ateliér na Krásné. Součástí byla také přehlídka mé tvorby. Výtěžek z této akce putoval na vybudování ateliéru, ve kterém bude vznikat má tvorba a současně bude sloužit pro ty, kteří budou chtít zakusit tvoření. Máme v plánu ateliér vybavit i tkalcovským stavem nebo hrnčířským kruhem. 

Jak vypadá váš běžný den?

S ranním probuzením voda, jóga, kávička, lehká snídaně, někdy malování, někdy práce na zahradě a práce s lidmi, která mě baví. Den obvykle zakončím večerním rozjímáním u knihy. Případně, když přichází inspirace, věnuji se kreslení skic. Následuje osmihodinový spánek.

O čem sníte?

Mým přáním je mít svou kavárnu, nabídnout lidem lahodnou kávu s dortíkem, a přitom třeba mohou rozjímat u krásných šatů nebo se zrelaxovat u masáže. Takže bych se ráda věnovala tomu, co dělám ráda. Ale budoucnost neplánuji. Nechávám vše plynout. 

Autor: Taťána Kročková vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS