Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Miriam Chytilová: Zahrada je moje terapie

1. 6. 2018

Známá dabérka, herečka a dabingová režisérka Miriam Chytilová nejraději čerpá energii na své zahradě plné nejrůznějších bylinek. Tvrdí o sobě, že je přírodní člověk. Možná i díky tomu se jí vyhýbají nemoci.

Stála vás některá role zdraví?

Herecká role jako taková ne. Ale jednou z mých profesí jsou úpravy dialogů pro dabing, což je dost náročná práce, kterou si člověk musí „vysedět“ u počítače. Právě dlouhodobé sezení je pro mě nejhorší. Bolí mě z toho ruce i záda.

Jinak žádné zdravotní neduhy?

Musím zaklepat, ale mám jednu výhodu, že jsem zdravá. Nechci se rouhat a zakřiknout to, nerada bych, aby ze mě zněla pýcha, aby se mi to nevymstilo, ale myslím si, že zdraví závisí trochu na tom, jak si to člověk nastaví v hlavě. Já prostě vím, že jsem zdravá a budu zdravá. Nemůžu být nemocná. Můj dědeček se dožil 106 let opravdu ve zdraví. Nikdy v životě nejedl léky a antibiotika měl jen párkrát v životě. Když před ním někdo ukázal paralen, jen řekl: „Dej pryč ty patáky!“ Byl ze Slovácka, tak používal nářečí.

Psychosomatika jistě funguje, ale o vás je také známo, že máte ráda bylinky. I ty vám pomáhají?

Bylinky jsou pro mě důležité, protože jsou voňavé, krásné, vděčné. Samozřejmě je na zahradě mám a ráda je zpracovávám. Nemůžu žít bez máty, to je taková moje top bylinka. V létě rádi popíjíme vodu s mátou a limetkou nebo z ní připravuji fresh čaje. Na zahrádce mám tymián, rozmarýn, šalvěj, zásadní je pažitka a mám hrozně ráda mateřídoušku. Oblíbila jsem si letní čaj, kdy natrháte lístky jahod, ostružin a mateřídoušky. Taky nesmím zapomenout na levanduli, kterou miluji pro její vůni a krásu.

Mícháte si tedy vlastní léčivé čaje?

Bylinky spíš používám instinktivně, přidávám je různě do salátů, omáček, jak se mi chce. Bylinkové čaje ale mám moc ráda. Zažila jsem i milou historku s tím spojenou. Chodím na trhy, kde prodávají sušené čaje. Každý je určený na něco konkrétního, na nachlazení, na ledviny, na játra a podobně. Jednou jsem tam přišla a ptala se, zda mají taky čaj, který není na nic. Zkrátka čaj jen tak pro dobrou náladu, který bych si jen tak večer připravila. Paní na mě chvíli koukala: „To mi ještě nikdo neřekl, to je skvělý nápad.“ A slíbila mi, že ho za čtrnáct dní budu mít přichystaný. A opravdu ho namixovala. Jmenuje se Večerní pohoda. Každý večer ho vypiju konvičku.

Když mluvíte o bylinkách a o zahradě, úplně vám svítí oči…

Zahrada je moje obrovská láska, moje velké životní téma. Dá se říct, že je to moje terapie. Už jako dítě mě lákalo sekat trávu. K zahradničení mě přivedl tatínek, který mě zásoboval svými znalostmi, a já jsem svoji zahradu zakládala s velkou láskou a respektem. O zahradě bych mohla mluvit hodiny, protože mě to hrozně baví. Mám to ráda krásné, ostříhané, posekané, pak si jen sednout a prohlížet. Jedna z vůbec nejhezčích věcí pro mě je, když ráno za rosy jen v noční košilce a naboso vyběhnu na trávník a prohlédnu si vše, co vykvetlo.

Je právě pohyb na zahradě to, co vás udržuje v kondici?

Já si myslím, že za to do jisté míry můžou geny. Moje milovaná teta, tatínkova sestra, zemřela před rokem v 95 letech a vypadala maximálně na sedmdesát. Byla Sokolka a do Sokola chodila i ve vysokém věku. Byla mým velkým vzorem. I já mám velké sportovní záliby. Moje oblíbená aktivita je běhání. Nejradši běhám v pravé poledne po pláži kolem moře. Ano, je to šílené, ale v tom největším horku. Tady si to vynahrazuji tím, že běhám alespoň kolem Vltavy.

Co třeba nějaké fitness, to vás neláká?

Ale taky. Chodím na různá cvičení k mojí kamarádce Hance Kynychové. Teď jsem tedy měla velkou prodlevu. Nakonec mě tam asi po dvou letech dotáhly dcery. Když mě Hanka viděla, smála se a nabila mi VIP členskou kartu úctyhodným kreditem, aby mě k cvičení dokopala. Takže teď tam chodit musím.

S takovým životním stylem asi souvisí i zdravá výživa. Nebo ji bojkotujete?

My jsme trochu specifická domácnost, protože jedna dcera je už asi od svých pěti let vegetariánka a teď dokonce i veganka. Takže příprava jídla je trochu náročná. Jinak pro mě zdravá výživa znamená nepřejídat se, jíst tak akorát, co mi chutná. Nemám v oblibě slazené nápoje, nepotřebuji chipsy ani zmrzlinu. Vyhýbám se bílému pečivu, tu a tam si dám žitný chléb. Mám pocit, že u nás je zdravá strava normálním jídelníčkem.

Dá se říct, že váš jídelníček ovlivnila vaše dcera?

Ano, v zásadě je to tak. Já nevím, jestli je zdravé nejíst maso. Abych nemusela vařit vždy dvě zcela různá jídla, byla jsem zvyklá připravit maso, přílohu a zeleninu. Díky tomu jsem se naučila vařit spoustu zeleninových pokrmů. V naší kuchyni je například velmi významnou zeleninou mrkev. Milujeme mrkvový perkelt. Mrkev pokrájíte na kolečka, podusí se to, přidáte tymián. Nakonec se to trochu zahustí moukou. Můžete to mít jako přílohu s bramborem a masem, my to jíme jako hlavní chod.

Jaký je váš největší zdravotní prohřešek?

Bohužel často pracuji v noci. Někdy celou noc. Když mi utíká termín, tak ponocuji pořád. A co se týče stravovacích prohřešků, mám ráda chleba se sádlem a cibulí. Když dostaneme chuť na svíčkovou nebo kachnu s knedlíkem, klidně si ji s druhou dcerou dáme. Rády spolu chodíme na tatarák. Vždy v restauraci hlásím: „Hlavně mi doneste mastné topinky, ne ty suché.“ Protože dnes v restauracích dělají topinky bez oleje. Zkrátka když přijde chuť, bez výčitek si dopřeju i něco méně zdravého.

Čím teď pracovně nejvíc žijete?

Na TV Barrandov vzniká nový vícedílný projekt Rodinné vztahy. Jsou to dějově nenavazující příběhy. Hrála jsem ve třetím díle. Tvůrci by chtěli po určitém počtu dílů opakovat stejné herce v odlišných rolích. Tak mě tam čeká další úkol. Těším se na to, byla to hezká práce. Už proto, že jsme se na natáčení sešli spolu s Danem Rousem, s kterým jsme před lety dabovali Rachel a Rose v seriálu Přátelé.

Moc vás nebylo vidět v divadle. Tam se něco změnilo?

Ano. Nedávno jsme měli premiéru zajímavého projektu se skvělou partou herců, které vévodí Stanislava Jachnická, další moje kolegyně z Přátel. Stáňa napsala hru s detektivní zápletkou Vražda v počernickém pivovaře, kterou i režírovala. Úžasné je, že hrajeme přímo v historickém sklepení pivovaru. Vše je nastavené tak, že diváci v rámci představení dostanou ještě čtyřchodové menu. Je to interaktivní a velmi zábavné.

Autor: Michala Jendruchová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS