Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Sabina Laurinová: Divadlo mi supluje sportování

1. 3. 2015

Laskavá, srdečná, usměvavá a přátelská. To jsou některé z přívlastků známé herečky, zkušené moderátorky, ale také milující maminky Sabiny Laurinové, se kterou jsme si povídali nejen o výchově dětí, ale třeba i o tom, jak si udržuje svoji skvělou postavu.

Vy, když s někým mluvíte, tak se na člověka usmíváte a jste k němu laskavá. Máte zřejmě ráda lidi…

To jste odhadla dobře, protože lidi mám opravdu ráda. A není to jen fráze. Je to dáno i hereckou profesí, ke které lidi potřebuju, protože hraju pro ně. Lidi mě nabíjejí energií. Samozřejmě, někdy se najdou i tací, kteří mi tu energii berou, ale těm se už pokud možno vyhýbám. Snažím se pohybovat v takové společnosti, kde je mi fajn a kde se cítím dobře.

Kdo vám naposledy tu energii vzal, nebo naopak dal?

Uvedu ten lepší případ, kdo mi ji dal. Začátkem roku jsme hráli v Prostějově představení Dáma s kaméliemi, kde mám roli Markéty Gautierové. Krátce na to jsem byla pozvaná do rozhlasového pořadu Mikrofórum, který uvádí Vlastimil Harapes. Bylo to živé vysílání, takže během našeho povídání volali posluchači s různými dotazy a postřehy. A zavolala i jedna devadesátiletá paní, že byla právě na tom představení a moc se jí líbilo. Velmi mě to potěšilo, protože oproti původní verzi je ta hra pojatá hodně expresivně. Přesto to tu paní, o dvě generace starší, zaujalo a líbila jsem se jí. Takhle na dálku mi poslala další energii.

Radost vám určitě dělají i vaše dvě holčičky, Valentýnka a Mája. Obě už chodí do školy?

Obě jsou hlavní náplní mého života a všechno se točí právě kolem nich. Mladší Mája do školy teprve půjde, protože se narodila až na konci srpna, tak jsme jí dali odklad. Hodně jsem zvažovala, jestli jí poslat do školy už čerstvě v šesti nebo až v sedmi letech. Nakonec jsem ráda, že jsem se přiklonila k té druhé variantě, protože půjde do školy daleko vyzrálejší a o to víc se těší. O ten rok dřív by byla ještě nejistá a vystrašená. Dopřáli jsme jí ještě trochu volnosti, hravé fantazie a dětské bezstarostnosti.

A Valentýnka?

Valentýnka už od šesté třídy studuje svoji vytouženou taneční konzervatoř, a to i přes moje počáteční smíšené pocity. Ale historie se opakuje. Nad její volbou jsem se v podstatě zarazila stejně jako kdysi moji rodiče, když jsem jim oznámila, že chci na hudebně dramatickou konzervatoř. I když já jsem tehdy byla o tři roky starší. Řekla jsem ale Valentýnce přesně to samé, co mi tehdy řekl můj tatínek: „Vájo, dobře, když se tam dostaneš, je to tvoje volba, když ne, půjdeš jinou cestou.“ A ona se tam dostala a je šťastná.

Na taneční konzervatoři má aspoň hodně pohybu. Nesedí doma u počítače jako spousta dnešních dětí…

Pohybu má opravdu dost, včetně učení ho mají každý den čtyři hodiny. Je to pro všechny často náročné. Na druhou stranu, ta škola má jednu velikánskou výhodu, že ve věku, kdy se děti často cítí bezprizorní, nemají žádné zájmy, začnou blbnout, chytat se různých part, tak tady na to nemají čas.

Jsou ctižádostivé a mají cíl…

Přesně tak. Mají pocit určité ctižádosti, musí si vypěstovat pevnou vůli a hlavně mají také nějaký režim a řád. A ten je, myslím, pro děti hodně důležitý. I přesto, že svobodu mám ráda, nejsem zastáncem typu americké výchovy, kdy má dítě naprosto ve všem svůj hlas a všechno se točí kolem něj. Na druhou stranu vzájemná komunikace s dětmi je velmi důležitá. Když se například všichni společně sejdeme, ještě i s mojí maminkou, pusu snad ani nezavřeme…

Kompletní rozhovor najdete v tištěném čísle BIOREVUE!

Autor: Saša Stušková vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS