Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Alena Dernerová: Děti mají chodit ven za odměnu, ne za trest

31. 8. 2015

Dříve děti trávily v pohybu a na čerstvém vzduchu celá odpoledne, domácí vězení měly za trest. Dnes je situace opačná a kvůli tomu přibývá dětí s problémy v komunikaci, bolestí hlavy, nespavostí. Dětská lékařka a senátorka Alena Dernerová o tom ví své.

V současnosti jste známá především jako politička, významná je ale i vaše medicínská kariéra. Kde a jak často v současnosti jako lékařka působíte?

Říkám, že lékařkou budu do konce svého života, zatímco političkou jen dočasně. Závisí to na vůli lidí. Proto neustále pracuji jako lékařka v Mostě, v Lounech a v Žatci. Mým oborem je dětská neurologie.

Na Karlově univerzitě jste vystudovala Fakultu dětského lékařství. Co vás inspirovalo pro rozhodnutí stát se pediatričkou?

Mou inspirací ve výběru povolání byl můj strýc, také lékař, internista. Pediatrii jsem si pak vybrala sama. Děti mám hodně ráda, navíc v té době existovala samostatná Fakulta dětského lékařství Univerzity Karlovy v Praze, takže můj výběr byl jednoduchý.

Děti mají často z bílých plášťů hrůzu. Jak se jim snažíte návštěvu u lékaře zpříjemňovat?

Ano, máte pravdu, děti se lékařů obvykle bojí. Všem dětem, které už chápou, říkám při vstupu do ordinace, že u mě se neočkuje, nedávají se žádné injekce a většině z nich spadne kámen ze srdce. Také moc nenosím bílý plášť, mám raději barevné oblečení. V ordinaci mám hračky, začnu si s dětmi hrát, povídat a strach se ztrácí. Za dobrou spolupráci dostávají bonbóny a obrázky. Některé pak ani z ordinace nechtějí odejít.

Dostala jste dvě ceny za statečnost. Čím jste si je vysloužila?

Dostala jsem cenu za statečnost od České lékařské komory a cenu Nadace Charty 77 za kritiku předraženého nákupu zdravotnické techniky. V roce 2009 se všichni báli mluvit o korupci ve zdravotnictví, natož pak kritizovat. Kolegové mi říkali, že mě tiše podporují, ale veřejně se vyslovit nemohou, protože se báli o své místo. Já sama jsem pak musela odejít z dětského oddělení v Mostě.

Máte atestaci v oboru dětská neurologie. Domníváte se, že je Česko v tomto oboru na dobré úrovni, nebo ve srovnání s Evropou zaostává?

Určitě nezaostáváme za Evropou. Pacienti mají dostupné všechny léky, stejně tak i vyšetřovací metody. Ve Fakultní nemocnici Motol a Fakultní nemocnici Brno jsou kliniky dětské neurologie a v Thomayerově nemocnici v Krči je oddělení dětské neurologie, se kterým hodně spolupracuji. V Motole by pak mělo vzniknout centrum pro děti se svalovým onemocněním.

Nejen dospělým, ale i dětem často v současné době hrozí sociální izolace. Komunikují spolu už pouze přes internet. Jaký má tato změna vliv na vývoj psychiky dítěte nebo dospívajícího?

Výrazně se zhoršuje slovní zásoba dětí, je alarmující vidět, když sedí několik dětí u stolu a místo aby spolu komunikovaly, jsou na počítačích, tabletech, chytrých telefonech. Následně pak může docházet ke školnímu selhávání, bolestem hlavy, zhoršování zraku nebo nespavosti. Na sociálních sítích se navíc mohou děti dostat velmi rychle do špatné společnosti.

Jak vést děti ve světě plném facebooků a dalších lákadel k oblibě sportu a tradičních zálib?

To je velmi těžká otázka. Děti často nechtějí sportovat, nechtějí do zájmových kroužků, nečtou. S výchovou ke sportu by se mělo začínat už v předškolním věku. Pohyb a sport by se měly stát pro děti nepostradatelnými, stejně jako byly kdysi pro mou generaci, kdy děti nesměly ven „za trest“. Teď si naopak doma lebedí a trestem je, když musí od počítače ven. Nejdůležitější je vzor v rodině.

V souvislosti s dětmi se kromě problémů v komunikaci mluví hodně také o obezitě. Kde vidíte její příčinu?

Obézních dětí přibývá a souvisí to s výše zmiňovanými vymoženostmi techniky. Velkou roli hrají i špatné stravovací návyky, strava zaměřená na brambůrky, fastfoodová jídla, sladké nápoje. Obézní děti pak méně sportují, a když začnou, často mají úrazy nebo si zablokují páteř. Takových pacientů mi v ordinaci za poslední léta výrazně přibylo.

Jak má matka desetiletého dítěte, které hned po škole usedá doma k počítači, přispět k tomu, aby mu nepřibývala další kila?

Určitě bych omezila pobyt u počítače, který je dobré nahradit pohybem. Důležité je jít dítěti příkladem, věnovat mu dostatek času a vést ho k racionální stravě.

Jak mohou rodiče preventivně působit nejen ve vztahu k dětské obezitě, ale zároveň předejít právě i možnosti, že dítě podlehne opačnému extrému a začne trpět chorobnou posedlostí štíhlostí?

Tato doba je velmi hektická. Přesto je nutné si na svého potomka najít vždy čas, povídat si o jeho problémech, protože mnohé potíže dítě řeší hubnutím nebo naopak přejídáním se. Právě včasný rozhovor zabrání rozvoji vážnějších problémů. Podmínkou je, aby bylo dítě ochotno komunikovat, což se někdy v pubertě nedaří. Pak je nutné najít osobu, které věří. Někdy to může být učitel, lékař nebo rodinný přítel. Někdy pomůže i to, že potomkovi dáme najevo, že ho bereme v rodině jako partnera, o jeho názorech diskutujeme a rovnou je neodsuzujeme.

Sama máte skvělou postavu. Jak se udržujete fyzicky, ale i psychicky aktivní?

Kromě procházek už 15 let alespoň jednou týdně s manželem a synem běhám přes čtyři kilometry a třikrát týdně jsem v posilovně, často i ve večerních hodinách. Je to pro mě „droga“, takže i když jsem unavená, cvičením si odpočinu a vyčistím si hlavu.

Jak vypadá váš ideální víkend a jak byste jeho trávení doporučila lidem, kteří jsou většinu pracovního týdne v kanceláři?

Do sytosti se vyspat, trávit ho s rodinou, zasportovat si, dát si dobrý oběd, setkat se s kamarády. Hlavně bych lidem jako lékařka doporučila, ať dělají, co je baví a u čeho si odpočinou, ať už je to četba knihy nebo práce na zahrádce. 

Jak se díváte na vegetariánství a veganství? Měli by lidé vyškrtnout z jídelníčku maso?

Už naši předci jedli úplně všechno a naše tělo se na to adaptovalo. Jako nejzdravější mi přijde pestrá strava, ve které maso nechybí. Vegetariáni a vegani mají tendence ke snížené hladině vitaminu B12 a železa. V případě příjmu bílkovin je o něco lepší vegetariánství oproti veganství, protože vegetariáni mohou alespoň konzumovat vejce. Ve stravě, jako ve všem jiném, by měl převažovat hlavně zdravý rozum.

Co říkáte konceptu celostní medicíny. Můžete ho doporučit, nebo jste spíš zastáncem té klasické?

Koncept celostní medicíny není nový. Už v 19. století vznikl názor, že ve zdravém těle je zdravý duch, a posléze byl modifikován, že jen zdravý duch je schopen formovat zdravé tělo. Je známo, že 40 až 50 procent chorob má nějakou psychickou příčinu, nebo nejde vlastně o somatické, ale o funkční onemocnění, které může napodobovat jakékoliv příznaky. Zdravotnictví ve vyspělých zemích je tak značně zatěžováno, protože u těchto nemocných musíme vyloučit tělesnou příčinu obtíží a pak se obrátit k léčení duše. Navíc není vyloučeno, že psychosomaticky nemocný má i vážnou somatickou chorobu. Takže takřka všechny obory medicíny mají s psychickou nadstavbou nějaké problémy a záleží jen na zkušenosti lékaře, jak dokáže skloubit a oddělit tělesné a duševní problémy. K tomu je ale zapotřebí větší množství času a čas je to, co lékařům často chybí. 

Autor: Jana Šulcová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS