Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Dá se nakazit stresem?

1. 3. 2015

Stres je infekční! Máte dostatek protilátek? Institut Maxe Plancka, zabývající se výzkumem kognitivních věd, přišel s jasným výsledkem: jste-li pouhým svědkem něčího utrpení, můžete jednoduše začít trpět také! 

Odolnost proti stresu bývá častou mantrou současných inzerátů na pracovní pozice. Možná vás nevyvede z míry nával pracovních úkolů v šibeničním termínu ani nemožní kolegové, co si místo práce štěbetají o novém šéfovi z druhého patra. Ano, pak jste odolní vůči pracovnímu stresu a tahle zkušenost vám může pomoct zvládat spoustu dalších věcí.

Jsou ale životní situace, které neovlivníte propracovaným časovým managementem nebo tahem na branku. Situace, které vás spolknou dřív, než dokážete vystrčit růžky a říct: „Já se nedám!“ Nebudou se vás totiž ptát. Jen rychle využijí toho, že člověk není nikdy připravený na vše. Opravdu nikdy.

Potenciál nakažlivosti

Když se Kamila seznámila s Davidem, nebyla to láska na první pohled. Chvíli přemýšlela, jestli si právě tohohle člověka pustí k tělu. Po pár týdnech se prolomily bariéry a ona zažila nejkrásnější dva měsíce v životě. Než jí jednoho večera oznámil, že mu diagnostikovali rakovinu. Pro oba to byl zásadní zlom v životě a také v začínajícím vztahu. Chlapi holt nechtějí vodit za ručičku ani mít svědky svých slabých chvilek. Jsou raději sami. A tak se ten perfektní vztah začal přelívat nahoru dolů, až se po pár měsících rozpadl úplně.

Pro Kamilu to byly měsíce plné stresu. Ne z toho, jak dopadne jejich vztah. Chtěla udělat cokoliv, co by Davidovi pomohlo. Jenže zázraky na počkání neuměla a David nechtěl k sobě citově vázat nikoho, když sám nevěděl, co se bude příštích několik měsíců dít. Raději všechna vyšetření a léčbu absolvoval sám. Jenže Kamila se za tu dobu nakazila – stresem!

V našem stále více propojeném světě zaznamenali vědci vysoký nárůst tzv. empatického neboli nakažlivého stresu. Veronika Engertová z Institutu Maxe Plancka to potvrzuje: „Stres má obrovský potenciál nakažlivosti. Jenom televizní programy zobrazující utrpení jiných lidí mohou divákům přivodit stres.“

Určitě si vzpomenete na několik videí, která ukazují hladovějící africké děti, vlny tsunami nebo spoušť po hurikánu. Jak vám u jejich sledování bylo? Pravděpodobně jste měli husí kůži. Stres může být navíc umocněn osobní zkušeností. Pokud jste tedy strávili dovolenou v odlehlém koutě Asie nebo se zajímáte o africké nadace, jsou vám tato témata bližší a o to víc vás mohou zasáhnout.

Pozor na kortizol

Všechny zprávy, které se na vás denně valí z televize, novin a internetu, jen přidávají další a další vrstvu slabého stresu a úzkostí k vašemu osobnímu trápení. A pakliže toho na svém hřbetu nesete už tak dost, může na vás tento empatický stres působit opravdu infekčně.

Účastníci studie o šíření stresu byli rozděleni do dvojic. Jeden z dvojice dostal složitý mentální úkol nebo byl podroben těžkému rozhovoru. Druhý jeho výkon vždy sledoval přes propustné zrcadlo nebo na videu. Výsledky pak ukázaly, že 95 procent testovaných, kteří prováděli daný úkol, bylo pod vlivem stresu. Zvýšil se u nich stresový hormon kortizol. Stres ovšem zasáhl i pozorovatele, a to plných 26 procent. Toto číslo bylo pro vědce překvapením.

Přenos stresu samozřejmě úzce souvisí s tím, jaká je citová vazba mezi dotyčnými lidmi. Schopnost vcítit se do bolesti druhého je znakem empatie, soucitu a porozumění. Je ale třeba znát účinky reziduálního stresu a být na ně připraven, případně umět jejich vliv vyřešit.

V dlouhodobém horizontu znamená zvýšená hladina stresu (a tedy kortizolu) vyšší riziko srdečně-cévních chorob, depresí nebo astmatu. Z osobních zkušeností možná víte, že nejhorší na těchto chvílích je nedostatek radosti, energie a kvalitního spánku.

Chvilka klidu nezabije

Budeme jednou proti stresu očkováni stejně jako proti žloutence? Zatímco vlastní stres úplně vymazat nemůžeme, je zde pár technik, které nám mohou pomoci před tím nakažlivým.

Nejdůležitější je nezapomínat na vděčnost. I přes všechny nepřízně života není od věci si občas připomenout, že na světě je vlastně fajn. Všechno špatné navíc jednou skončí. Kdo právě prochází peklem, nesmí zastavit. Psychologové radí napsat si alespoň čtyři věci, za které můžeme být vděční, a každý den na seznam po očku mrknout.

Pečujte o sebe. Zdravé tělo je silné a vydrží víc všeho, i stresu. A nezničené se vám bude hodit, až za pár týdnů nebo měsíců nastanou lepší časy. Takže se neodbývejte nekvalitním a nepravidelným jídlem. Sportujte a nezapomínejte na relax. Tohle vaše tělo je totiž jediné, které máte.

Dopřejte si také chvíli klidu. Možná nejste právě fanoušci jógy nebo meditace, vězte ale, že jejich vliv na zklidnění mysli a harmonizaci těla je obrovský. Chvilka klidu denně ještě nikoho nezabila. Pomůže vám snížit úroveň stresu, a tím riziko nemocí z překyselení těla, jako jsou rakovina, úzkosti, deprese, srdeční choroby, ale zlepšuje i nespavost. Nemáte čas na podobné vypnutí každý den? Zkuste to nenásilně, ale vědomě, třeba při mytí rukou nebo u jídla. Nezapomeňte také na to, že nakažlivá je i radost. Proto až vám bude někdy ouvej, nechte se nakazit, pro změnu radostí!

Autor: Olga Černá vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

BIOREVUE DOPORUČUJE:


BIOREVUE DOPORUČUJE:


TIP NA NÁVŠTĚVU:


PRO VAŠE MILÁČKY:

Aktuální číslo časopisu

VYCHÁZÍ KAŽDÉ PRVNÍ PONDĚLÍ V MĚSÍCI!

Starší čísla časopisu

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS