Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Eva Slezáková: Problémy klientů si domů nenosím

1. 1. 2016

Vystudovala několik vysokých škol, přesto své diplomy odložila „do šuplíku“ a už několik let se věnuje praxi detoxikační terapeutky. „Nevzpomínám si, že bych tohoto rozhodnutí někdy litovala,“ říká Eva Slezáková.

Jak jste se dostala k detoxikační medicíně?

Možná to bude znít trochu netradičně, ale k detoxikační medicíně mě přivedla moje ošetřující lékařka. S mými zdravotními obtížemi si jednoduše nevěděla rady. Po mnoha letech intenzivního boje s bolestmi jsem byla vyčerpaná a ona taky. Nakonec jsme dospěly do bodu, kdy už na mě nezabírala žádná analgetika. Jednou, když jsem z ordinace odcházela s pláčem, mi paní doktorka dala do ruky vizitku brněnského detoxikačního centra. S tím, že mi nemůže zaručit úspěch, ale že to můžu zkusit. A ono to pomohlo. Přibližně za rok a půl jsem se k ní vrátila, abych jí poděkovala. Žádné léky na bolest už jsem nepotřebovala. Tentokrát měla slzu na krajíčku ona. Bylo to krásné setkání. Jsem jí opravdu vděčná.

S čím konkrétně jste se dlouhodobě léčila?

To by byl dlouhý soupis. Lékaře už očividně také nebavilo to všechno vyjmenovávat, proto souhrn mých obtíží nejčastěji označovali pojmem „chronický únavový syndrom“. Nicméně mezi mé hlavní obtíže patřily opakující se zápaly plic, migrény, alergie, astma, chudokrevnost a únava. Ovšem mým skutečně nejpalčivějším problémem byly menstruační bolesti. Problém, který se vlastně za nemoc ani nepovažuje. A přitom ho dobře zná tolik žen. Bylo to opravdu horší než všechny ostatní nemoci dohromady.

Co vás na terapii v detoxikačním centru zaujalo?

Nemůžu říct, že by to s detoxikací byla láska na první pohled. Při první návštěvě poradny jsem byla hlavně ostražitá. K alternativním přístupům jsem jakožto absolventka oboru „Aplikovaná matematika“ neměla moc důvěru. Metodu jsem jednoduše zkusila jen proto, že mi to doporučila má lékařka. V průběhu terapie se objevovalo mnoho detoxikačních projevů, žádný zásadní význam jsem jim však nepřisuzovala. Skutečný zlom přišel přibližně po třetí kúře, kdy jsem si všimla, že už mě nebolí hlava. Letité migrény byly pryč. Během následujícího roku se pak spravila i většina ostatních problémů. To je to, co mě zaujalo a přesvědčilo zároveň. 

V té době jste se rozhodla stát terapeutkou?

Asi ano. V té době jsem se rozhodla, že se chci dozvědět víc o principech detoxikační medicíny. Začala jsem navštěvovat semináře firmy Joalis, přečetla jsem spoustu knih a hodně jsem se vyptávala terapeutů. Čím víc jsem detoxikační metodu zkoumala, tím víc jsem byla fascinovaná. Nakonec jsem si pořídila přístroj Salvia, testovací ampule a později i program. A tak jsem v roce 2010 otevřela první poradnu doma v obýváku. Když přátelé začali vodit své kolegy z práce a vzdálené příbuzné, nastal čas otevřít veřejnou poradnu ve městě.

Byly i okamžiky, kdy jste svého rozhodnutí litovala? S čím jste se na začátku musela poprat?

Tak v prvé řadě jsem se musela poprat s myšlenkou, že budu ještě něco dalšího studovat. Ale měla jsem velkou chuť to udělat, tak jsem to udělala. Nevzpomínám si, že bych tohoto rozhodnutí někdy litovala. Co se týče praxe, tak ze začátku mě nejvíc stresoval pocit, že nevím co z mnoha informací a toxinů mám měřit jako první a které z preparátů mám klientovi doporučit. Nicméně od této mírné neurózy mi pomohl Pavel Jakeš, skvělý terapeut z Brna, který mě naučil, jak si v informacích, toxinech i preparátech udělat systém. Od té doby mám lehčí hlavu a lepší výsledky u klientů. 

Objevily se i nějaké další výzvy?

Výzvou pro mě bylo všechno to vyřizování. Trochu mě překvapilo, kolik času zabere hledání a zařizování poradny, různá administrativa, tvorba webových stránek, psaní článků, odpovídání na emaily a telefonáty. Teď už naštěstí všechno běží docela plynule. Myslím, že to bylo náročné hlavně proto, že jsem k tomu všemu zároveň chodila do původní práce. Domů jsem se vracela kolem páté hodiny a pak teprve začali přicházet klienti na detoxikaci.

Jak na návštěvy klientů reagovala vaše rodina?

Rodina si nějakou chvíli myslela, že mě detoxikační idealismus brzy přejde. Ale když pořád nepřecházel, rozhodli se sami přesvědčit o účincích preparátů Joalis. S výsledkem byli spokojení a od té doby mě podporují i v této věci. A to je fajn, vážím si toho. Myslím, že pokud terapeut nemá podporu od rodiny a nejbližších, má to opravdu těžké. 

Klienti se k vám objednávají hlavně přes internet, osvědčil se vám tento systém?

Rozhodně se osvědčil. On-line objednávání bylo moje velké přání, které se nakonec podařilo naplnit. Mám pouze čtyři klienty, kteří se nechtěli nebo nedokázali přes web přihlásit na termín. S těmi se na setkání domlouváme telefonicky. Všichni ostatní ale tento systém vítají. Je to pohodlné. Po rezervaci přijde klientovi potvrzující e-mail, že vybraný termín platí. Přihlašování je možné udělat z domu, z mobilu i z tabletu. A to klidně i o půlnoci! Navíc je možné se i elektronicky odhlásit, nikdo nemusí nikam volat.

Nebojíte se trochu stereotypu?

Ne, v poradně je každý klient úplně jiný. I když třeba lidé přicházejí se stejnými obtížemi, tak příčiny nemusí být vůbec stejné. Spíš bych řekla, že je to naopak docela rozmanitá práce. Navíc samotné přípravky procházejí neustálou inovací, takže terapeut by měl pořád sledovat vývoj metody.

Jaké musí mít dobrý terapeut vlastnosti?

Myslím, že v první řadě by obecně měl mít rád lidi a měl by být schopen a ochoten naslouchat problémům druhých. Pak se taky docela hodí, aby člověk nebyl příliš sentimentální a nebral si problémy jiných příliš k srdci.

Nemůže se pak stát, že klienta posloucháte jen jedním uchem?

Beru klienta vždycky vážně a je jedno, jestli přišel s rýmičkou nebo s cystou. Když jsem v poradně, poslouchám vždy oběma ušima a do hledání nejlepšího detoxikačního řešení se snažím vkládat vždy sto procent energie. Těžké životní situace klientů si ale nenosím domů. V poradně pro ně udělám to nejlepší, co umím, ale pak už nad tím nepřemýšlím. To mě naučili přátelé, kteří pracují v takzvaně „pomáhajících profesích“. Myslím, že je to jediná šance, jak se nezbláznit.

Navštěvují vaši poradnu i někteří bývalí kolegové, matematici? Podařilo se vám někoho z nich přesvědčit?

Já ze zásady nikoho nepřesvědčuji. Kdo se chce něco dozvědět, ten se mě může zeptat, podívat se na můj web, nebo se objednat na měření. Ale někteří mí přátelé, matematici, fyzici a různí inženýři, za mnou do poradny přišli a metodu vyzkoušeli. Sice jí nahlas nepochválili, ale posílají mi na detoxikaci i ostatní členy rodiny, takže z terapeutického hlediska to považuji za úspěch.

Jaké cíle v detoxikaci ještě máte?

Dělat svoji práci co nejlépe a nikdy neztratit studijní zvídavost. Vždycky se najde spousta věcí, o kterých by se terapeut mohl, a dokonce měl dozvědět víc. Ale pokud se mě i v následujících letech bude držet takový detoxikační idealismus jako teď, tak v tom nebude problém. 

Autor: Denis Drahoš vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS