Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Jsem kyselý, ale léčím se

29. 5. 2014

S příchodem jara řada lidí uvažuje o tom, jak se nově nastartovat a občerstvit své tělo i duši. Pokud se necítíte dobře, je načase zamyslet se nad možnými příčinami. Jednou z nich může být překyselení organismu, kterým trpí až 80 procent světové populace.

Překyselení organismu je v současnosti podle alternativní medicíny jedním z nejnebezpečnějších zdravotních problémů vůbec. „Každé chronické onemocnění začíná lokálním skrytým překyselením,“ tvrdí například profesor Hartmut Heine, vedoucí Anatomického a klinicko-morfologického institutu na univerzitě ve Wittenu v Německu.

I mnoho lékařů už začíná uznávat, že překyselení (acidóza) může být příčinou řady potíží. Přispívá k němu sedavý způsob života, zloba, stres, nevhodná skladba stravy, nekvalitní voda, dýchání, málo pohybu i znečištěné prostředí. Zdraví neboli stav bez nemoci je totiž bezprostředně závislé na rovnováze kyselých a zásaditých látek v těle. Stav nadbytku kyselin způsobuje či zhoršuje drtivou většinu nemocí. Naopak máme-li správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu, podle některých studií prakticky nemůžeme onemocnět.

Sám sobě kanibalem

Správný poměr kyselin a zásad v těle je žádoucí a nutný. Náš organismus to ví naprosto přesně, proto udržuje ve správném pH tkáň, kterou považuje za nejdůležitější – krev! Ta má pH 7,35 až 7,4 s velmi nepatrnými výkyvy. Pokud by se tato hodnota snížila pod 7,35, člověk zemře. Celá řada biochemických pochodů v těle je proto zaměřena na udržení pH krve, a to i za cenu nesprávné funkce jiného orgánu. Krev má zkrátka přednost.

Jak takové pochody probíhají? Kyseliny jsou pro organismus škodlivé látky. Některé se v těle tvoří jako produkty látkové výměny (například chlorovodíková, octová nebo močová), jiné přijímáme z okolí. Pro zajištění zmíněné acido-bazické rovnováhy je bezpodmínečně nutné je z těla průběžně odbourávat. K tomu může dojít pouze za přítomnosti látek zásaditého charakteru (minerálů či stopových prvků). Pokud je jejich příjem ve stravě dostatečný, je vše v pořádku. Jestliže ale přijímáme zásaditých látek málo a kyselých moc, organismus musí pro redukci kyselin využít uložené zásadité látky – vápník z kostí a zubů, chrom ze slinivky, zinek z prostaty, hořčík z nervových tkání a podobně. Jinými slovy začínáme kanibalizovat sami na sobě. Tím dochází k ochromení bezchybné činnosti orgánů a následně k nemocem, které se dlouhodobým překyselením stávají chronické. Patří mezi ně alergie, artrózy, žaludeční vředy i rakovina.

Zaujalo vás toto téma?
Více se dočtete v aktuálním čísle BIOREVUE!

Autor: Robert Šimek vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS