Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Zaostřeno na mozek

1. 9. 2014

Mozek je klíčový lidský orgán. Umožňuje nám myslet, tvořit, chovat se svobodně. Dokáže koordinovat naše činnosti a posouvat nás dopředu. Jeho správné fungování je proto klíčové a měli bychom mu věnovat zvýšenou pozornost.

V dnešním světě nás už nešokuje složitost počítačové techniky ani její možnosti. Sledujeme filmy vytvořené pouze počítačem, spoléháme se na mobilní a datové sítě. Přijde nám e-mail z druhého konce světa a během pár vteřin může odesílatel znát naši odpověď. Potřebujeme-li vědět, co znamená nějaký odborný termín, zadáme dotaz do vyhledavače na internetu. K tomu, aby tohle všechno fungovalo, potřebujeme složitou síť počítačů, serverů, komunikačního vedení. Systém je velmi komplikovaný, náročný na prostor, dodávky energie. Ani si nedovedeme představit, kam až se technika může dál vyvíjet, zdá se nám to úžasné. Málokdo si však uvědomuje, že mnohem dokonalejší a propracovanější systém si nosíme ve svém těle.

Zpracování informací

Tím systémem je mozek. Je mnohem dokonalejší než jakékoliv technické zařízení. Jeho výpočetní kapacita a schopnost uchovávat informace je neuvěřitelná. Náš mozek v každou chvíli našeho života zpracovává a ukládá nepředstavitelné množství informací. My si to neuvědomujeme, protože jen jejich velmi malá část se dostane do našeho vědomí. Většinu vjemů zaznamená podvědomí, které usoudí, že tato informace je v dané chvíli pro nás zbytečná, a nepošle ji do vyšších pater mozku. Při procházce nevnímáme každý jednotlivý pohyb trávy způsobený větrem – stačí však malá nepravidelnost a okamžitě se na místo zadíváme, třeba když v trávě proběhne zajíc. Jednotlivé anatomické útvary v mozku, které tvoří shluky neuronů, vytvářejí víceúčelovou neuronovou síť, v níž každý uzel zajišťuje soubor určitých funkcí a je propojen s dalšími uzly. Každá informace, která se do mozku dostane, je zpracována tímto složitým propojeným systémem. Rozlévá se jako vlna. Jednotlivá centra mozku v každé chvíli ví, co se v ostatních centrech odehrává. Informace putuje velmi složitě – v jakýchsi smyčkách. Neustále se zpřesňuje podle toho, jak ji postupně zpracovávají jednotlivá centra mozku.

Vzorce v hlavě

Aby mozek mohl podněty efektivně zpracovávat a ty smysluplné posílat do tkání (abychom dokázali například včas přeskočit překážku na cestě), musí si do svých neuronů „nahrát“ naše tělo, mít ho zmapované. Když se narodíme, máme v mozku základní mapy a vzory. Jsou to reflexy, které umožní miminku sát mateřské mléko, reagovat na základní podněty a podobně. Mnoho dalších dovedností (schopnost sedět, chodit, mluvit) se ale musíme naučit. Vzorce v mozku, které získáváme učením, vznikají tak, že neurony, které vysílají signály, se spolu propojují. Pokud vysílají signály s určitým časovým odstupem, nevznikají spoje, ale oddělené mapy. Je-li třeba osvojit si nějakou novou dovednost, mozek pracuje zpočátku s celou mapou. Když se například dítě učí hrát na hudební nástroj, používá k tomu všechny informace určené ke zpracování pohybu. Proto může být neobratné a hrát celým tělem. Čím lépe zvládá hru podle not, tím více se tato mapa zmenšuje (počet neuronů se snižuje) a tím elegantněji prsty pohybuje.

Mozek jako sval

Na základě toho, čím se zabýváme, co se učíme a co si představujeme, se náš mozek neustále proměňuje. Mění svoji strukturu, vznikají nové spoje mezi neurony. Čím častěji a intenzivněji se něčím zabýváme, tím pevnější a dlouhodobější budou změny, které mozek provede. Hovoříme o neuroplasticitě neboli tvárnosti mozku. Ta má jednu ohromnou výhodu – nejsme závislí na mapách a vzorcích, které jsme zdědili od svých předků, ale můžeme náš mozek proměnit, naučit ho přemýšlet a reagovat jinak. Tvárnost mozku dokáže zázraky. Dojde-li například k poranění určitých částí mozku, je díky správnému tréninku, stimulaci a procesu učení možné poškozené mapy vytvořit znovu, na nových místech. Jsou popsány případy, že se i po těžších mrtvicích, kdy jsou poškozeny mapy koordinující pohyb a umožňují chůzi, začal člověk, který podstoupil tvrdý trénink (začal se učit stejným způsobem jako batole), opět pohybovat. Mozek lze tedy trénovat jako sval, jeho schopnosti narůstají spolu s cvičením. Proto je velmi důležité v každé fázi života učit se novým věcem, pouštět se do nových projektů, začít provozovat nové sporty, nové koníčky. V případě mozku zcela platí zásada: Co nepoužíváš, o to přijdeš. Pokud zanevřeme na pravidelné učení a trénink mozku, tento orgán, podobně jako sval při absenci cvičení, začne chřadnout. A chřadnout začnou v první řadě systémy, které řídí neuroplasticitu.

Intenzivní koncentrace

Děti a mladí lidé do sebe nové poznatky a schopnosti nasávají jako houby, protože se učí neustále novým věcem. Centra pro jejich neuroplasticitu jsou velmi aktivní. Co se odehrává v mladém mozku, se však s přehledem může odehrát i v mozku starém. Podmínkou je začít se učit nové, složité věci s intenzivní koncentrací. Čtení novin; to není intenzivní učení, to je pouze využívání dovedností, kterým jsme se už dávno naučili. Mnohem výrazněji může pomoci změna prostředí, cestování. Jednotvárnost a rutina podrývají náš dopaminový a pozornostní systém. Nové prostředí spolu s fyzickou aktivitou může dokonce v mozku nastartovat vznik nových neuronů, takzvanou neurogenezi. Stačí rychlá chůze v tempu, cvičení jemné motoriky, rovnováhy. Je potřebné v mozku obnovit růstový faktor (BDNF). Ten pomáhá spojit spoluvysílající neurony, zvyšuje tvorbu myelinu. Také pomáhá v aktivaci a udržení pozornosti. Stimulovaný mozek má větší množství nervových přenašečů, je lépe zásobený krví, čímž mohou vznikat nové neurony (především v limbickém systému, kde se zpracovávají emoce, v centrech určených pro řízení pohybu, míše a hippocampu, centru určeném k zapamatování). Čím je mozek aktivnější, tím větší má takzvanou zásobní inteligenci a při případném poškození se mnohem snáze zotaví. Duševní aktivita je také velmi důležitou prevencí před vznikem demence či Alzheimerovy choroby.

Když se mapy poškodí

Mozek je s naším fyzickým tělem velmi propojený, protože řídí všechny buňky v organismu. Duševní cvičení (představa pohybu) vede ke stejným změnám jako samotný pohyb. Účinnost fyzického cvičení lze zvýšit tím, že budeme vědomě prožívat pohyby a budeme si představovat fyzickou aktivitu. Dokonce i představa hraní na hudební nástroj může nahradit samotné cvičení. Výhodou tohoto propojení a schopnosti mozku mapovat tělo je schopnost učit se novým věcem a přizpůsobovat se změnám prostředí. Má to ale i svá úskalí. Tím hlavním je schopnost ukládat do mozku chronické tělesné problémy, poškození a bolesti. Mozek se naučí, že určitý orgán, část organismu je problémová, bolí, reaguje zánětem nebo patologicky, a zapamatuje si to. Může se tedy stát, že dojde k odstranění fyzického problému, zahojení poranění, zkrátka k objektivnímu zlepšení stavu, avšak mozek neopraví mapu, která nese informace o poškození. Výsledek? Fyzická tkáň je sice v pořádku, bez toxinů, ale místo stále bolí, stále je v něm zánět nebo jiné dysfunkce. Poškozený a toxiny zanesený organismus vysílá do mozku náhodné signály, šumy z poškozených tkání a mate signály z těch zdravých. Dochází k poškozování mozkových map. Trvá-li problém delší dobu, nestačí pouze odstranit toxiny a infekční ložiska. V takovém případě je nutné odstranit špatné vzorce, zlozvyky a nemoci z mozku.

Očista je klíčová

Tím, jak úzce jsou jednotlivá mozková centra propojená a jak spolupracují při zpracování informací, velmi často dochází k šíření a přelévání problému z jednoho centra do dalšího. Vznikají informační šumy v samotných mozkových centrech, které začnou zasahovat do chodu dalších tkání. Nastává problém při zapisování nových informací a tvorbě map a dochází k dalšímu poškozování. Tím začíná bludný kruh, protože do těla jsou posílány špatné informace a jednotlivé tkáně nevědí, co mají dělat. To vede ke špatným imunitním reakcím a metabolickým problémům, které se pak opět uloží do mozku. Mozek si zapamatuje, že tělo je nemocné, a chová se patologicky.

Pro důkladné uzdravení a trvalé odstranění chronických problémů je tedy třeba detoxikovat tkáně a orgány tak, aby se zbavily všech toxinů, a zároveň zbavit toxinů špatně „namapované“ vzorce z mozku. Očista mozku je klíčová, protože právě mozek je to, co z nás dělá člověka. 

Autor: Mgr. Marie Vilánková vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS