Bio Revue
Předplaťte si tištěné
vydání časopisu
BIOREVUE a ušetříte!
Tel.: 225 985 225

Zuzana Douchová: Hlad je nepřítelem hubnutí

1. 5. 2018

Zuzana Douchová ve své práci využívá poznatky a metody z psychologie, nutričních věd, psychoterapie, koučinku a alternativních metod. Věří, že naše fyzické a psychické zdraví nezávisí pouze na stravování a pohybu, ale také na myšlení a emocích.

Jste psycholožka a současně i nutriční terapeutka. Jak spolu tyto dva obory souvisí?

Věřím, že naše zdraví je z velké části ovlivněno tím, co jíme, ale také naší psychikou. Kombinuji tyto dva obory, protože jsou z mého pohledu v otázce mentálního a fyzického zdraví zcela zásadní a často opomíjené. Chodí ke mně klienti s různými starostmi a potížemi, jako jsou stres, nadváha, nezdravý životní styl, vztahové či pracovní problémy, ale i různá psychosomatická onemocnění či poruchy příjmu potravy. U někoho je třeba pracovat pouze s výživou a tělem, u někoho s psychikou a u někoho kombinuji obojí.

Nabízíte komplexní terapii pro duši i tělo. Co si pod tím může člověk představit?

Můj přístup je terapie zaměřená na člověka. Člověk je bytost komplexní, proto je moje terapie o celistvosti, kde všechno se vším souvisí. Naše tělo a duše jsou propojené a navzájem se ovlivňují. Tělesné symptomy nám často jen zrcadlí ty duševní a naopak. Například potíže s vahou nemusejí vždy znamenat nevhodný jídelníček či nedostatek pohybu, ale mohou nám ukazovat i naše vnitřní trápení, ať už se sebou samými, s blízkými či v pracovní oblasti. Někdy nám totiž naše tělo dokáže říci více než tisíce slov, a proto je práce s tělem důležitou součástí mé terapie.

Jak moc souvisí jídlo a váha s naší psychikou? Mají na ni velký vliv?

Výživa a psychika spolu jednoznačně souvisí a ovlivňují se navzájem. To, co jíme, má obrovský vliv na naši hmotnost, ale i na to, jak se cítíme. A stejně je tomu i naopak. To, jak se cítíme, má obrovský vliv na to, co ve výsledku jíme. V pozitivním i negativním smyslu. To znamená, že když se nevhodně stravujeme, tak se i psychicky hůře cítíme, a když se cítíme psychicky nedobře, tak máme daleko větší tendenci k nezdravému životnímu stylu. Často se tak ocitáme v začarovaném kruhu, kdy špatně jíme, cítíme se špatně, a proto opět jíme špatně. Naštěstí je tomu i naopak – čím lépe se stravujeme, tím lépe se cítíme po psychické i fyzické stránce a o to větší máme tendenci se o sebe starat a jíst kvalitnější stravu.

Ve své práci propojujete poznatky a metody klasických a alternativní směrů. Jak to vypadá v praxi?

Věřím, že jsme bytosti bio-psycho-sociálně spirituální, tudíž využívám poznatky klasické medicíny, psychologie, psychoterapie, ale i poznatky východních nauk ájurvédy, jógy a dalších holisticky zaměřených přístupů. V teorii jde o takovou mou syntézu západní a východní terapie, ale v praxi jde především o empatický, individuálně zaměřený a podporující vztah ke klientovi.

Proč jsou v dnešní době lidé náchylnější k přibírání či různým poruchám příjmu potravy?

Na jedné straně vnímám paradox dnešní doby, kdy je obrovský mediální a společenský tlak na štíhlost a současně obrovská nabídka potravin, které zdraví a linii příliš nesvědčí. Také ale vnímám čím dál větší tlaky na úspěch, výkonnost a efektivitu ve všech oblastech života a je velmi náročné skloubit náš osobní, rodinný a pracovní život v jeden harmonický celek. Proto v nás roste stres, který může být spouštěčem přejídání či poruch příjmu potravy. Lékem je rovnováha.

Jsou nadváha a podváha problémem psychickým, nebo fyzickým?

Problémy s vahou jsou psychosomatického původu, tedy psychickým i fyzickým problémem. Je důležité je vnímat jak z hlediska výživy a celkového životního stylu, tak z hlediska psychiky. Velkou roli zde hrají i problematické vztahy. Ať už jde o rodinné, pracovní nebo ten, který je ze všeho nejdůležitější – vztah, který máme sami se sebou. 

Může být člověk závislý na určitém typu potraviny/stravě?

Závislost může vzniknout téměř na čemkoli a jídlo je takovou naší povolenou a snadno dostupnou drogou. Na sladkém vzniká závislost nejčastěji, protože cukr a tuk nám pomáhají vyplavovat hormony štěstí podobné jako u drog. Proto po sladkém saháme zejména, když se necítíme dobře. Jednou za čas sladké rozhodně nevadí a s chutí si ho užijme, ale pozor na to, aby nebylo naším jediným zdrojem potěšení. Léčba závislosti na jídle je obtížnější než u alkoholu, protože se nedá léčit abstinencí, ale zdravým životním stylem a léčbou naší psychiky.

Napsala jste knihu 10 pravidel chronické dietářky, jak se stavíte k dietám?

Diety vnímám jako velké nebezpečí dnešní doby podporující poruchy příjmu potravy, nadváhu i psychické problémy u žen související se strachem z jídla, neláskou ke svému tělu a podobně. Diety jsou z hlediska udržení si optimální váhy a dobré nálady zcela nefunkční. Fungují totiž pouze krátkodobě. To znamená, že když se vrátíme k původním zvykům, naše vyhladovělé tělo má tendenci všechno dohnat a vlivem zpomaleného metabolismu z hladovění uložit ještě více tuku než předtím.

A z psychologického hlediska?

Diety fungují na principu zákazu a příkazu a rozdělují jídlo na dobré a špatné. To v nás opět vyvolává stres a strach z jídla, výčitky, cítíme se tedy psychicky hůře a máme o to větší potřebu mlsat a trápit se. Já nenálepkuji žádné jídlo či potravinu jako špatnou či dobrou, zdravou či nezdravou, ale pracuji pouze se zdravým a nezdravým množstvím. A užijme si i ty méně zdravé potraviny s chutí a radostí.

Jaké dietářské pravidlo považujete za nejdůležitější?

Hlad je nepřítelem hubnutí. Jedním z největších mýtů o hubnutí je, že musíme hladovět a výrazně se v jídle omezovat. Hladověním se ale metabolismus zpomaluje, což nás nutí přejídat se a vybírat sladké a tučné jako rychlý zdroj chybějící energie. A je jedno, jestli hladovíme dietou, jíme málo, nebo vynecháváme důležitá jídla dne. Naše tělo má v sobě naštěstí sebezáchovný pud, kterým si vše, co mu chybí, samo doplní! Bohužel ale často v nevhodnou dobu a rychle. My si pak vyčítáme slabou vůli, i když se naše tělo jen snaží přežít.

Takže v podstatě jíme málo?

Většina klientů, kteří přicházejí s nadváhou nebo jsou nespokojení se svou vahou, jí příliš málo a nedostatečně. Jsou pak nadšení, když se ode mě dozvědí, kolik a co všechno mohou jíst a přitom hubnout, mít energii a cítit se skvěle.

Autor: Romana Volgemutová vytisknout

Vaše názory

Přidat svůj názor

Created by ArtWeby | Powered by ArtCMS